LEGXGPF (Legie Decima Gemina Pia Fidelis – desátá legie, zdvojená, zbožná, věrná) - Mušov

Brána do Římské říše aneb všechny cesty vedou z Říma. A jedna z nich až do Mušova. Římani už ale dávno odešli a z Mušova zbyl po zatopení jenom kostel sv. Linharta uprostřed vodní nádrže.

„Zabloudili jsme?“

„Ne už jsme na místě.“

„Kam jsi mě to prosím tě vzal?“

„Hradisko byl jediný římský tábor na území Moravy a nejvýznamnější památka antické civilizace na našem území.“

„Já tady vidím jenom nějaké cedule a všechno kolem je zarostlé. A na to ses celý den těšil? O tom jsi od rána básnil?“

„Necelých dva tisíce let. To je dlouhá doba. Tak toho tady po nich moc nezůstalo. Ale ta představa. Stovky římských legionářů na našem území. Zbroj, štít, helmice, oštěp, dýka či meč. A možná na tom místě, kde jsi ty, stál i samotný císař Marcus Aurelius.“

„Asi máš pravdu. Přeci jenom tady něco zanechali.“

„Opravdu jsi něco objevila?“

„Ano, komáry! A je jich kolem určitě více než těch Římanů.“

Ve druhém století našeho letopočtu dosáhla Římská říše svého největšího rozsahu. Hranice impéria nebyla pevně stanovena, protože země se různě roztahovala a smršťovala. Nejvýraznější dělící linií blízko našeho dnešního území byla řeka Dunaj. Hranice v těchto místech od sebe oddělovaly dva zcela odlišné světy. Řím byl vyspělou civilizací, kamenné a cihelné stavby, tekoucí voda, veřejné záchody nebo dokonalá silniční síť. Na druhé straně byli Keltové, Kvádové, Sarmaté a další nejenom germánská etnika, která Římané nazývali obecně barbaři.

Přibližně do poloviny druhého století panoval v těchto místech mezi sousedy relativní klid. Následné přesuny germánských kmenů vyústili v tzv. markomanské války v letech 166 až 180 n.l. Především v druhé etapě markomanských válek se většina bojů odehrávala na germánském území severně od řeky Dunaj. Boje to byly asi náročné, jelikož tam byl po jistou dobu přítomen císař Marcus Aurelius a římské vojsko čítalo snad až 40 tisíc mužů.

A patrně v této době bylo vybudováno římské opevnění na Hradisku u Mušova, nejvýznamnější a unikátní lokalita nejenom u nás. Zajímavé je, že mohutnou pevnost vystavělo římské vojsko hluboko v nitru nepřátelského území, hustě osídleném Markomany. Vybrali si strategické návrší na levém břehu řeky Dyje, ze kterého mohli kontrolovat dopravu zboží po suchu i po vodě.

Na Moravě je sice známo více míst, kam pronikli Římané a kde nějakou dobu pobývali, ale tento tábor jednoznačně ostatní převyšoval. Svými rozměry i vybavením. Vystavěli tady dokonce i zděné objekty, které sloužily nejenom pro vojenské jednotky, ale i jako zázemí pro správu cizích území. Je zde také doložena existence prvních lázní na našem území. Možná také Římané plánovali zřídit provincie Marcomania, kde by tato rozlehlá římská pevnost mohla sloužit jako centrum. Ale kdo ví?

Jestli se tady zdržoval po nějakou dobu i samotný císař Marcus Aurelius Antoninus Augustus, není též doloženo, jelikož úplná představa o pevnosti chybí. Zatím se vychází z nálezů, kterými jsou římské mince, keramika, spony, zlomky přileb a brnění legionářů nebo cihly, přičemž jedna s nápisem LEGXGPF (Legie Decima Gemina Pia Fidelis – desátá legie, zdvojená, zbožná, věrná) sděluje, kdo tady pobýval. Třeba se jednoho dne podaří udělat její rekonstrukci. Do té doby si může člověk přečíst zajímavé informace u jednotlivých zastavení naučné stezky „Mušov – Brána do Římské říše“. V obci Pasohlávky je také muzeum se stálou expozicí, ale tam jsem nezavítal.

Markomanské války byly ukončeny kolem roku 180 našeho letopočtu, po úmrtí Marka Aurelia. Jeho syn a nástupce Lucius Aurelius Commodus uzavřel s Germány příměří. Vrátil se k budování jistějšího opevnění na Dunaji a patrně v té době zanikl i tento tábor.

V okolí jsem navštívil ještě další zajímavá místa

Rosa coeli: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=487445

Ivančický železňák: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=498483

Ivančické letovisko: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=774942

Moravské Bránice: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=769515

Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=774987