Co asi mají vltavské dámy dneska za lubem, spatřit hastrmana pod vrbou nebo za dubem? Možná si budou jenom hrát, jako již u Vltavy tolikrát.
Na oblohu přijíždí velký vůz,
dovezl pohádku, královnu a krále,
kočí zpívá veselé blues,
vstupte, jste všichni zváni dále.
*
Svým uměním vytře jim zrak,
když dámám kručí v břiše,
šikovný kuchař Rumburak,
přítomné žasnou tiše.
*
Nezvyklé chutě ticho drásají,
alžírskou kávu, preso nebo turka,
buňky na jazyku vesele jásají,
když kávičku jim vaří Sněhurka.
*
Dámy usedly do křesílek,
den je nádherný a svěží,
na vše dohlíží Křemílek,
a Vochomůrka už také běží.
*
Brzy přijde k chuti vína sklenka,
vyprahlo dámám v zahradě divů,
z vinařství Jeníček a Mařenka,
žízeň už napíná svou tětivu.
*
Od řeky si to zelený mužík šlape,
vodník Čepeček se jmenuje,
ze šosu mu voda maličko kape,
až po páté sklence se jim zjevuje.
*
Kudy tudy vede chodníček,
do kostela či na faru?
Cestu jim ukáže Rákosníček,
do hospody nebo do baru.
*
Na parketě Čert a Káča,
nejedna dáma to vše pilně sleduje,
tango, kankán nebo čača,
na slapské hladině se v noci tancuje.
*
Od večera do ránka,
veselé oči zpoza tenkých víček,
mrkají na Otesánka,
blikající plamínky svíček.
*
Honza, v knížkách řečený hloupý,
střeží vypitých lahví dlouhou řadu,
na slovo je občas trochu skoupý,
ale chápe, že to na Měříně nemá vadu.
V sobotu otočí poslední list pohádka,
pomalu končí kouzlo letošního příběhu,
příští rok zaklepou dámy opět na vrátka.
v Měříně u svého Vltavského břehu.
V minulých letech mě také fascinovalo dámské setkání na Slapech:
2021: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=773097
2020: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=754417
