Nemyslím Mikuláše, který chodí dnes s andělem a čertem a trochu přebral, ale svatého Mikuláše z Myry, zvaného také z Bari.
Svatý Mikuláš z Myry nebo z Bari? O to tady nyní jde. Podle některých tureckých archeologů budou brzy oči světa upřeny na jihozápad Turecka, konkrétně do provincie Antalya. A to v případě, že se potvrdí jejich nedávný objev, kterým je hrob s ostatky svatého Mikuláše.
Svatý Mikuláš, patron dětí, obchodníků, řemeslníků, poutníků, rybářů či námořníků, je jedním z nejuctívanějších svatých v celém katolickém i pravoslavném světě, především v Rusku. Nejedná se však pouze o legendu, nýbrž také o skutečnou osobu, o které se toho ale moc neví.
Narodil se v římském městě Patara do křesťanské řecké rodiny mezi lety 280 až 286 našeho letopočtu. Známé je také to, že ve městě Myra, tehdejší Lykii, byl váženým knězem a možná i biskupem. Mikuláš byl obránce víry a muž dobročinné lásky, který vynikal svou velkorysostí vůči chudým a potřebným lidem. Za jeho života nebylo křesťanství ještě v římském impériu legalizováno, i když částečně tolerováno. Na začátku 4. století to však skončilo. Císař Dioklecián rozpoutal vůči křesťanům kruté pronásledování, které s různou intenzitou trvalo přibližně deset let. Sice není písemně doloženo, že byl svatý Mikuláš pronásledován, vězněn a mučen, ale vzhledem k dané době to lze předpokládat.
Pohřben byl ve zdejším kostele, který dnes nese jeho jméno. Klid mu však nebyl dopřán ani po smrti. Roku 1087 připluli do Myry italští námořníci, kteří chtěli ochránit Mikulášův hrob před rozpínavými muslimy. Ostatky sv. Mikuláše vyzvedli ze sarkofágu a naložili na loď, která 9. května zakotvila v italském městě Bari. Od té doby spočívá světec v kryptě, v bazilice sv. Mikuláše, zbudované k jeho poctě. Proto je občas uváděno „Svatý Mikuláš z Myry, zvaný také z Bari“.
Avšak některými odborníky je tato skutečnost zpochybňována s tím, že byly odvezeny ostatky jiného kněze. Obdobné nároky uplatňují například také v Rusku, kde sv. Mikuláš požívá velké úcty. Kromě všeobecného svátku 6. prosince se na některých místech stejně jako v Bari slaví také 9. květen na památku přenesení jeho relikvií.
Současné turecké bádání v městečku Demre (dříve Myra) by mělo definitivně vrhnout světlo do dané věci. Pod zmíněným kostelem sv. Mikuláše byla objevena nedotčená hrobka, která je v dobrém stavu a tudíž by mohla mnohé prozradit. Očekává se, že pokud se to potvrdí, tak Turecko získá mohutný turistický magnet. Já jsem však v Demre byl a myslím, že by si toto městečko zasluhovalo získat především klid. Už nyní tam bylo lidiček a ruských výkřiků více než dost. Prodejní stánky či obchůdky a v nich neskutečná nabídka prapodivných věciček. Turisté kupovali cokoliv, hlavně, aby na tom byl sv. Mikuláš.
Myslím, že pro naše děti není až tak důležité, zda Demre či Bari. U nás stejně znají Mikuláše jako dobrého usměvavého světce, v biskupském oděvu, s dlouhým bílým vousem a s berlou v ruce, doprovázeného andělem i čertem a rozdávajícího dárky v předvečer svého svátku. Svatý Mikuláš byl za svého života údajně velmi štědrý, alespoň tak praví legendy. Proto také to rozdávání dárků. 6. prosince je v kalendáři napsáno Mikuláš, i když toto jméno nepatří u nás k nejpoužívanějším. V tento den sv. Mikuláš zemřel, patrně se tak stalo roku 345. I když podle některých historiků přesný den ani rok úmrtí není doložen.
*
Nedaleko od Karlových Varů, poblíž bájného vrchu Krudum, je zajímavá zřícenina kostela sv. Mikuláše: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=486783
