I věci mají své osudy. Třeba káva. Ve světě ji objevili před mnoha staletími, nám se to podařilo nedávno v Českém Krumlově v Nonsolocaffé.
Navštívili jsme s ženuškou Český Krumlov,
abychom viděli zámek i mnoho dalších budov.
To určitě neobvyklé nejsou věci,
do Krumlova jezdí kdekdo přeci.
Nám však sdělila vodní hladina v zámecké fontáně,
že se máme vydat směrem k Budějovické bráně.
Co je malé, to je hezké, mezi lidmi se říká,
z nedaleké kavárny linula se vůně převeliká.
Jen jsem usedl v Nonsolocaffee na židličku,
hned jsem začal skládat espresso básničku.
Trvalo to jenom malou chviličku,
než nám přinesli báječnou kávičku.
KÁVA, čtyři písmenka, která na dobrou notu naladí,
s úsměvem podávaný šálek kávy člověka pohladí.
KÁVA, jedno slovo, které všechny smysly probudí,
domácí citrónový koláč každému život osladí.
A tak jdu i další krumlovské ráno ven,
abych s výtečnou kávou začal nový den.
Skoro by se z toho mohl stát rituál,
ke kterému netřeba studovat manuál.
Libé tóny zapnutého přístroje,
pro uši nádherná symfonie.
A já si říkám pro sebe, človíčku,
pil jsi již někdy tak dobrou kávičku?
Klidně vyšlu do celého světa zprávu,
pro toho, kdo si chce dát výtečnou kávu,
kavárně Nonsolocaffé nic neschází,
to řeknou rovnou, bez frází.
Zdejší espresso jsem si opravdu zamiloval,
věrnost jsem však Nonsolocaffee nesliboval.
Musím doufat, že ochutnám šálek zdejší voňavé kávy znova,
cesta však je dlouhá z Karlových Varů do Českého Krumlova.
*
Povídání o dalším zajímavém místě spojeném s jídlem a pitím:
https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=747942
