Red Canyon není jenom červená. Barevné odstíny pískovce se mění z červené na fialovou, oranžovou, žlutou, šedou či bílou.
Z Eilatu jedeme patnáct kilometrů severozápadním směrem podél egyptských hranic. Stoupáme téměř z nuly do nadmořské výšky 700 metrů. Naše pohledy sice směřují k hranici s Egyptem, kterou tvoří mohutný plot z ostnatého drátu, ale my víme, že potřebujeme koukat na druhou stranu silnice. Informační cedule, která nám oznamuje, že je potřeba odbočit na šotolinovou cestu nacházíme bez problémů. Na parkoviště je to ještě něco přes jeden kilometr.
*
Krásné pískovcové království jménem Red Canyon. Délka kaňonu je okolo 200 metrů, šířka k 3 metrům a výška asi 30 metrů. Nádherné skalní vrstvy a jejich úžasné zabarvení. Kouzlo barev se umocňuje v místech, kam dopadá sluneční světlo. Sluneční paprsky si důmyslně razí cestu mezi skalkami.
*
Jsou zde vyznačeny dvě trasy. Zelená, která je kratší, zavede návštěvníky dolů k vyschlému říčnímu korytu. Tam se lze procházet a rozhlížet. Vlastním kaňonem vede delší trasa, černě značená. Ta je trochu náročnější, jelikož je doplněna různými úchyty a žebříky, taková jednoduchá ferrata.
*
Ideální je mít dostatek času a spojit si obě trasy nebo se jen tak toulat místem. S opatrností je možné nahlížet z horní hrany také do vlastního kaňonu a pozorovat bizarní útvary způsobené erozí. Samozřejmě to chce dobré obutí a jistou chůzi.
My jsme sem zavítali před západem slunce, kdy většina návštěvníků odjížděla v autech i autobusech. Tudíž celkem klid a pohoda. V hlavní turistické sezóně to tady bude asi hlava na hlavě. Kaňon patří mezi nejkrásnější a nejnavštěvovanější místa v Negevské poušti. Dost lidí tam přijíždí nebo je cestovními kancelářemi dovážena možná i kvůli tomu, že vstup není zpoplatněn.
Předchozí povídání: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=702898
Následující povídání: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=703420
