Benátky pojedenácté (ostrov Lido, Benátský filmový festival)

Každý den strávený ve městě má co nabídnout ze svých zásob kouzel. Benátkám to prostě sluší a ještě dlouho budou uloženy v mém srdci i duši.

Linka č. 2 nás z Benátek přepravila na ostrov Lido, kde hned po vystoupení z Vaporetta pozorujeme, že není ostrov jako ostrov. Kousek od přístavu začíná široká ulice lemovaná restauracemi, obchody i hotely. Jdeme po ní a zjišťujeme, že nám tady něco „nehraje“. Automobily.  Nechápu, proč 12 kilometrů dlouhý ostrov potřebuje automobilovou dopravu, ale je to tak. Mezi auty se pletou kola, která se zde půjčují. Myslím, že tento dopravní prostředek spolu s autobusy by klidně postačoval k přesunům na ostrově. Ale patrně tomu nerozumím.

Trajekty sem přivážejí automobily, patrně kvůli tomu, že se jedná o významné přímořské letovisko. Úzký ostrov Lido tvoří jakousi přirozenou přírodní přehradu mezi Benátkami a otevřeným mořem. Je zde spoustu krásných pláží, na některé je vstup volný, jinde se platí.

Ostrov Lido mají v podvědomí lidé také kvůli Benátskému filmovému festivalu, který je nejstarší svého druhu na světě. Festival založil hrabě Giuseppe Volpi di Misurata v roce 1932 a podle zakladatele nese název také jedna z hlavních cen (Coppa Volpi), která je udílena nejlepší herečce a nejlepšímu herci. Mostra Internazionale d´Arte Cinematografica di Venezia, který se koná na přelomu srpna a září, patří také samozřejmě mezi ty nejprestižnější.

Nejlepší film festivalu obdrží hlavní cenu, kterou je Zlatý lev (Leono d´Oro). Většina slávy se odehrává v hlavním sídle mezinárodního festivalu, v historické budově Palazzo del Cinema, která se nachází na ulici Lungomare Marconi. Objekt byl postaven v modernistickém stylu a otevřen 10. srpna 1937 před začátkem pátého ročníku festivalu. Jak se filmový svátek stával známějším, objevovaly se úvahy o rozšíření hlavní budovy. Došlo k tomu na začátku padesátých let, ale původně uvažovaný ambiciózní projekt nebyl nakonec realizován. Budova vypadá velice zajímavě jak ve skutečnosti, tak na fotografii. Když jsem zmáčkl spoušť, tak jsem netušil, že výsledek bude vypadat jako kresba.

Festival a pláže sem lákají mnoho lidí, ale mě tady něco přebývalo (automobily) a něco chybělo (atmosféra). Rozhodně se Lido dle mého názoru nemůže vyrovnat dalším ostrovům v okolí Benátek, které jsem navštívil. I přesto jsme si vychutnali náš několikahodinový pobyt na ostrově. Na jeho vzdálenější straně jsme usedli na venkovní zahrádku kavárny a pozorovali lidi, jak se vracejí z nákupů či z kostela.

A také jsme měli to štěstí, že se právě konaly trhy. Na první pohled to vypadalo jako lákadlo pro turisty, ale posléze jsme zjistili, že se zde pohybují převážně místní lidé. Nakupovali snad všechno, květiny do oken, oblečení, boty, jídlo. Bylo zajímavé je pozorovat.

*

Předchozí povídání - Benátky podesáté: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=668924

Následující povídání – Benátky podvanácté: (možná bude ještě pokračování)