Jsem už ve věku, kdy upřednostňuji svůj prospěch před prospěchem druhých. To jsem dělal dlouho a jednoho dne jsem si řekl, že už toho bylo dost a že začnu myslet víc hlavně na sebe... A v toto souvislosti rozhodně nehodlám mlčet. A nemlčím

Rozumím. Já jsem hledal biblické kritérium pro rozhodnutí, kdy se mám vyjádřit? Můj názor se totiž setkal s nevolí. Četl jsem odpověď: O co ti jde, Pavle. A tak jsem uvažoval o tom, o co mi vlastně jde? A zároveň jsem hledal biblickou oporu ke svému motivu. A našel jsem to pro případ, že mým motivem je prospěch druhých. A pak mlčet nemám