Domácí úkoly jsou předmětem diskuse posledních týdnů. Debatu otevřel bloger Táta parťák, který odmítá povinné domácí úkoly a dokonce je považuje za nezákonné. Celá věc vedla až k tomu, že Facebook zablokoval jeho účet. Proč?
Táta malého Richarda, který na Facebooku bloguje pod přezdívkou Táta parťák, se ohradil proti domácím úkolům svého syna. Považuje je za nadbytečnou zátěž, nelíbí se mu, že úkoly obírají děti i jejich rodiny o společný čas, a domácí úkoly dokonce považuje za nezákonné.
Souhlasím s ním, i když o to teď až tak nejde.
Na celé věci mě zaujala spíše jiná věc. Kolem tématu se totiž strhla poměrně hutná mediální diskuse a Tátu parťáka pozval do debaty i Český rozhlas.
Jenže ejhle, předtočená debata vypadla z programu. Český rozhlas se omluvil s tím, že Táta parťák vystupuje pod přezdívkou a tudíž nemohou debatu odvysílat. Rozhovor je (naštěstí) dostupný pouze z archivu.
Argument o přezdívce je přitažený za vlasy, to asi většina z nás tak nějak cítí. Zvlášť, když ten argument padl až po natočení celé debaty.
Následně se stala ale ještě jiná, divná, věc. Facebooková stránka Táty parťáka s více než 10 tisíci fanoušky, kam psal své blogy a úvahy o výchově a vzdělávání dětí, zmizela. Žádné zdůvodnění. Prostě zmizela.
Táta parťák zjevně otevřel téma, které se příliš nehodí. Diskutovat o smysluplnosti domácích úkolů. To tak! To bychom pak mohli diskutovat i o smysluplnosti školy jako takové.
Systém se brání. Nepohodlné názory je potřeba udusat v jejich zárodku. Tenhle poznatek by neměl zapadnout.
Také Facebook jednoznačně ukázal, na čí straně stojí.
Vůbec se teď nesnažím vyvolat dojem, že jsme tu my (dobří) a oni (zlí).
Jednostranný zásah Facebooku a bezdůvodné smazání stránky Táta parťák ukazuje, že Facebook už dávno není nástrojem pro svobodné šíření názorů a spojování lidí.
Táta parťák zveřejnil svůj názor na domácí úkoly a rozpoutal debatu o jejich smysluplnosti. Nevím, zda tím porušil pravidla Facebooku, spíše si to nemyslím. Facebook k tomu každopádně žádné vyjádření či zdůvodnění nedal. Je tedy zřejmé, že stránka Táta parťák se pro někoho stala jakýmsi zdrojem nežádoucích myšlenek (možná že pro někoho dokonce podvratných myšlenek). Tamní názory a debaty začaly rezonovat ve společnosti a proto je bylo potřeba zrazit přímo u zdroje.
Poté, co na veřejnost pronikají informace o zneužívání osobních dat uživatelů Facebooku, je to další smutné zjištění. Dost možná je to i důvod k opuštění této sociální sítě.
V každém případě je to připomínka toho, že jakékoli sociální sítě jsou především stroje na peníze a uživatelé jsou především prostředkem k vytváření zisku (všimněte si, vůbec neříkám, že je to amorální, pouze připomínám tuto prostou skutečnost).
Tímto krokem podle mě Facebook zasadil ránu své důvěryhodnosti. Pokud se kdykoli a jakkoli někomu znelíbíte, můžete přijít bez varování o vše, co jste do té doby na této sociální síti publikovali. A to třeba i včetně pracně budované fanouškovské základny nebo komunity.
Věřím, že dobré myšlenky se budou šířit i bez Facebooku, a Tátovi parťákovi držím palce.
