Slovanská epopej je příležitost pro Krumlov i Prahu. Zvítězí spolupráce nebo hamižnost?

Epopej se možná po letech vrátí na čas do Moravského Krumlova. To je obrovská příležitost pro místní ekonomiku. Dohoda se však zadrhla kvůli některým pražským politikům. Využije Praha svou příležitost ukázat regionům lepší tvář?

Slovanská epopej v minulosti zažila náročné časy. Období nejistoty je tu zase.

Slovanská epopej Alfonse Muchy zažívá turbulentní časy. Opět.

Monumentální dílo českého secesního mistra vznikalo dlouhých osmnáct let. Po dokončení v roce 1928 věnoval Mucha sérii obrazů Praze a československému lidu. Mucha si dal však podmínku, že "město Praha umístí hotové obrazy na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu."

Než se tak stalo, přišla druhá světová válka a obrazy byly bezpečně uloženy na odlehlém zámku ve Slatiňanech. V 50. letech byly obrazy převezeny do Moravského Krumlova, kde našly útočiště. S přispěním místních byla plátna rekonstruována. Od roku 1963 byly obrazy vystaveny v místním zámku.

Moravskému Krumlovu, který leží tak trochu zapomenut v závětří Brna, pomohla symbióza se Slovanskou epopejí nastartovat místní ekonomiku díky přílivu turistů. V dobách slávy navštívilo Epopej ročně přes 20.000 návštěvníků.

Muchova Epopej se stala synonymem pro Moravský Krumlov. Epopej hrála svou roli i v méně viditelném ohledu, kdy, řečeno tak trochu sociologicky, stmelovala místní a vytvářela jakéhosi ducha sounáležitosti a patriotismu, který pomáhal hnát tento jinak ne příliš hospodářsky obdarovaný mikroregion dopředu.

Vše ale skončilo po komunálních volbách v roce 2010, respektive v roce 2011, kdy se noví pražští radní rozhodli, že přesunou Epopej do Prahy, protože na to přece podle odkazu Alfonse Muchy mají právo. Epopej putovala do Veletržního paláce v Praze.

Epopeji tím začalo novodobé náročné období stěhování z místa na místo.

Velké stěhování: Japonsko, Čína, Brno a zase do Prahy

Brzy nato zapůjčila Praha plátna do Tokia. Ač byla výstava v Japonsku prezentována jako velmi úspěšná, musím podotknout, že tento krok je nelogický hned ze dvou důvodů.

Zaprvé, Praha odvezla přes protesty moravskokrumlovských plátna do Prahy, kde je chtěli radní vystavovat, aby brzy na to plátna poslala do zahraničí.

Zadruhé, Česká republika vydává každý rok obrovské finanční prostředky na podporu příjezdového cestovního ruchu a související propagaci v zahraničí, ale také na podporu hospodářsky slabých regionů. Potom zcela proti této logice pošle tento turistický magnet na výstavu do zahraničí. Dodejme, že zrovna Japonci dílo Alfonse Muchy vzývají, hladoví po jeho obrazech a plakátech a rádi za jeho výtvory cestují i do vzdálených zemí.

Epopej měla zamířit také do Číny. To ale zarazilo ministerstvo kultury kvůli obavám odborníků o její bezpečnost a také v důsledku protestu veřejnosti (petici proti zapůjčení Epopeje do Číny podepsalo neuvěřitelných 11 tisíc lidí).

Část obrazů putovala v roce 2018 do Brna na výstavu v rámci festivalu RE:PUBLIKA.

Dodejme, že za těch několik let, co Epopej cestuje po výstavních síních, Praha stále nesplnila původní Muchovu podmínku, tj. vystavět budovu určenou výhradně pro Epopej.

Praha tápe. Moravský Krumlov usilovně pracuje na vytvoření podmínek pro vystavení Epopeje.

Zatímco bohatá Praha přešlapovala na místě a nedokázala za více než šest let vybudovat odpovídající výstavní prostory pro Muchova plátna, Moravský Krumlov se nevzdává. Místní lidé stále žijí v naději, že se Epopej do jejich pětitisícihlavého města vrátí, alespoň dočasně, a že se podaří znovuoživit zdejší křehkou ekonomiku prostřednictvím cestovního ruchu.

Moravskokrumlovské radnici se po enormní úsilí podařilo v roce 2017 získat stomilionovou dotaci na rekonstrukci zámku, kde byla Epopej více než půlstoletí umístěna. Naděje na návrat Epopeje vzrostly.

Zdejšímu starostovi Třetinovi se podařilo po usilovných jednáních dohodnout se zástupci Prahy zápůjčku Epopeje na 5 let. S pražskou radní pro kulturu Třeštíkovou našli vzájemné porozumění a plácli si.

Je opravdu osvěžující, když radní naší metropole projeví pochopení, vstřícnost a vlastně i velkorysost vůči malému městečku, a dají tak najevo, že vnímají to obrovské úsilí přicházející z Moravského Krumlova, z toho malého města bez valného významu (optikou Prahy) na jihu Moravy. Kdo ví, možná tím chtějí projevit i určité uznání za záchranu Epopeje, která by možná bez přispění Krumlováků dopadla bůhvíjak.

Podmínkou zápůjčky jsou okamžité úpravy zámeckých prostor, aby splnily náročné podmínky potřebné pro výstavu citlivých pláten. Opravy si vyžádají dalších 30 milionů. I tyto peníze se podařilo předběžně zajistit díky vstřícnému a jednoznačnému postoji jihomoravského hejtmana, ale i ministra kultury.

Skvělé!

Historická příležitost pro Moravský Krumlov - podaří se to?

Zápůjčka Epopeje znamená pro Moravský Krumlov historickou příležitost. Během pětileté zápůjčky dostane Krumlov šanci opět nastartovat cestovní ruch, místní podnikatelé dostanou příležitost vybudovat turistickou infrastrukturu a vydělat na investoce a radnice může v mezidobí vymyslet plán, jak cestovní ruch udržet i poté, co se Epopej vrátí do Prahy. Navíc proběhne kompletní rekonstrukce zámku s krásným přilehlým parkem a zajímavými možnostmi pro budoucí využití.

Slovanská epopej je zkrátka příležitost, velký impuls a vzpruha pro místní ekonomiku, byť prosím o prominutí takto přízemního pojetí Muchova monumentálního díla.Moravský Krumlov se díky Epopeji může doslova vrátit na mapu.

Jenže se to zase pokazilo. Pražský lidovecký zastupitel Wolf, toho času předseda kulturní komise pražského zastupitelstva, se zcela nekoordinovaně a mimo veškerá oficiální jednání pustil do samostatné akce. Na poslední chvíli se snaží dohodu nabourat s tím, že pro Epopej našel vhodné místo na zámku ve Zbraslavi, což je okrajová část Prahy. Dodejme, že ani v případě Zbraslavského zámku není splněna původní podmínka Alfonse Muchy, tedy postavit pro Slovanskou epopej výstavní sál na míru.

Jaké jsou jeho motivy, se můžeme jenom dohadovat. Chápu, že na morálku se tu nehraje. Ale vzato čistě lidsky, si Moravský Krumlov po tom enormním úsilí, a také kvůli historickým souvislostem, přinejmenším zaslouží šanci, kterou mu zápůjčka Epopeje dává. Když mohla Epopej do Japonska, proč by nemohla na nějaký čas do Moravského Krumlova?

Využije svou šanci také Praha?

Nechci se pouštět na tenký led, ale není přesně to, co ukazuje pražský zastupitel Wolf, důvodem k vášním a nenávistem, které vyjadřuje ten "československý lid", jak jej nazval Mucha ve svém odkazu, vůči Praze a aroganci tamních politiků?

Slovanská epopej je příležitost, jak tento stereotyp nabourat. Praha a její politická reprezentace má díky Epopeji šanci ukázat, že chápe potřeby vzdálenějších regionů a jejich obyvatel. Může ukázat, že drží dohody a nesnaží se za každou cenu urvat pro sebe vše, co se nabídne, byť zrovna na Epopej má podle výkladu některých právníků právo. Domnělé právo silnějšího je v tomto případě krásná příležitost pro velkorysost, porozumění a nový styl politiky.

Nepochybuji ani trochu, že si v Moravském Krumlově přítomnosti Slovanské epopeje budou vážit a udělají maximum pro to, aby jejich město ve spojení s Epopejí tvořilo následujících pět let ten nejlepší pár.

 

PS: Ještě na okraj dodám, že vedle Moravského Krumlova je podobně malé městečko Ivančice. Právě tam se Alfons Mucha narodil a má tam i své muzeum. Není to další dobrý důvod, proč by si tento region Epopej alespoň na čas zasloužil?

 

 

Autor: Pavel Kovařík | pondělí 8.4.2019 6:47 | karma článku: 18,41 | přečteno: 268x