Výsledky zářijového sociologického průzkumu agentury STEM působí jako z jiného světa. Výzkumníci se ptali lidí, jak vnímají nezaměstnanost.Tři čtvrtiny (72 %) Čechů si myslí, že stát musí zajistit práci každému, kdo chce pracovat.
Skoro polovina (43 %) dotázaných navíc požaduje, aby se v boji s nezaměstnaností udržovala pracovní místa, která jsou zbytečná a z ekonomického hlediska nemají opodstatnění. Myslím, že máme odpověď na to, proč se hlavní hesla letošní předvolební kampaně točí z velké části kolem (ne)zaměstnanosti.
Dobře fungující stát vám dá práci (ČSSD). Dáme lidem práci (ANO). To jsou ta nejkřiklavější. Bohužel tyto sliby nejsou založené na reálných možnostech politiků. Jsou to hesla vygenerovaná marketingovými experty opírajícími se o výsledky sociologických výzkumů. Nebo si skutečně někdo myslí, že pan Sobotka nebo Zavadil dá někomu práci? Chtějí těch 570 tisíc nezaměstnaných nacpat na úřady? Nebo z nich chtějí udělat nádeníky, které si ti šťastnější objednají na úklid domácnosti za pracovní poukázky? O Babišovi ani nemluvě. Jeho tažení do sněmovny provází hodně pochybností, nejkřiklavější je závislost jeho podnikání na státních a unijních dotacích. Potřebuje si pojistit svůj byznys, nikoli vytvářet pracovní místa.
Co vlastně dává těmto politikům munici pro šíření takových bludů? Opravdu jsme na tom tak špatně, že většina národa odevzdává svůj osud do rukou státu? Nevěřím tomu. Vždyť ten stejný průzkum STEMu říká, že 41 % lidí považuje nezaměstnané za ty, co ve skutečnosti pracovat nechtějí. Možná je to i váš názor a razíte heslo, že kdo chce práci, tak si ji najde. Jasně, nic není černobílé. Ale věděli jste, že máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU? Zatímco průměrná nezaměstnanost v EU je 10,8 %, u nás jsme na 7,3 % a třeba na Slovensku trápí nezaměstnanost 13,5 % lidí. Ke všemu se objevují zprávy o oživení ekonomiky. Té naší, té německé, která z velké části určuje vývoj u nás, ale i té světové.
A tady je jádro pudla. Sobotkové, Zavadilové, Babišové a další chytráci se snaží mezi lidmi šířit zdání apokalypsy a totálního rozvratu, aby se ti stejní hrdinové mohli chopit vesel a vyvést nás z toho marasmu. Ani od jednoho z nich jsem ale zatím neslyšel, jak to chtějí udělat. Tedy krom několika bláznivých nápadů, jako jsou zmiňované pracovní poukázky.
Od seriózních politiků, lídrů či chcete-li státníků, bych čekal vize, naději a jasný směr. Ne strašení a výhružky nebo falešné sliby. Stát nemůže dát lidem práci. Stát může pouze vytvářet podmínky pro firmy, které pak pracovní místa vytvoří. Slyšeli jste někdy někoho ze zmiňovaných politiků, že si toho je vědom? Že si uvědomuje, jak se mění povaha práce a že by se měl podle toho měnit i legislativní rámec pracovního trhu?
Nestrašme lidi. A nedělejme z nich otroky. Dejme jim možnost, aby si práci našli sami.
