Některá města dlouhodobě trápí oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, stručně řečeno ghetta. Znojmo si takové ghetto pořídí rozhodnutím vlastní radnice. Důvodem jsou podle starosty tzv. „nepřizpůsobiví".
Starosta chce rázně zakročit proti nečekané masové migraci
Město Znojmo schválilo záměr vytvořit tzv. bezdoplatkové zónu v centru města. Její ustavení bude znamenat, že obyvatelé vytyčené lokality nebudou mít nárok na doplatek na bydlení, který stát poskytuje lidem v hmotné nouzi.
Starosta Jakub Malačka a další představitelé znojemské radnice tvrdí, že jde o reakci na rostoucí kriminalitu a nepořádek v centru města, neboť se podle nich situace zhoršuje.
Starosta navíc dodává, že nebude „čekat, až dojde na masovou migraci.“
Znojmo bude první město v Jihomoravském kraji, které si oficiálně vytvoří uprostřed města ghetto
Znojmo získalo v roce 2010 titul Historické město roku. Právě v té době zasedli na radnici politici ČSSD, kteří s drobnými obměnami zůstávají ve vedení města dodnes.
Teď, dalo by se s nadsázkou říct po deseti letech, Znojmo aspiruje na titul první město v Jihomoravském kraji, které má oficiálně uprostřed města ghetto. To je totiž terminologie, která se používá v souvislosti se zákonem o pomoci v hmotné nouzi (dále „zákon“).
Nevím, co může pošramotit pověst města více než ostrá prohlášení politiků, kteří se rozhodli vyhlásit boj tzv. „nepřizpůsobivým“ a kteří mluví o centru města jako o „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Přesně to je totiž v duchu zmíněného zákona další oficiální označení pro bezdoplatkové zóny, resp. bezdoplatkové zóny lze vyhlašovat právě v takových lokalitách.
Apokalypsa se nekoná, navzdory útočnému článku v místním týdeníku
Chci vás však jedním dechem ubezpečit, že ve Znojmě žádná apokalypsa nenastala. Navzdory nejnovějšímu článku v místním tisku, ve Znojemském týdnu, který je příznivě nakloněný radnici a snaží se podpořit nové opatření radnice. Bohužel velmi nešťastným způsobem.
Šéfredaktor tohoto týdeníku líčí situaci způsobem, že „můžeme v centru města znovu vidět tlupy cizích cikánů,“ kteří sem přišli z iniciativy tzv. obchodníků s chudobou z Brna a ze Slovenska.
Zní to dost děsivě, že?
Autor článku navíc nezapomene zmínit, že opoziční Piráti, kteří záměr radnice kritizovali, proti bezdoplatkovým zónám brojí „v duchu moderního neomarxistického trendu, který překonaný třídní boj (kapitalisté versus dělníci) nahrazuje novými paradigmaty, zejména bílí versus barevní“ a že „tento import podporují“.
Ironií je, že šéfredaktor tohoto týdeníku je předsedou místní ČSSD. Chápete, předsedou České strany sociálně demokratické, která se vždy prezentovala politikou pro široké vrstvy lidí a zejména se vždy stavěla do role ochránkyně sociálně slabších.
Smutnou okolností je i to, že spolu s šéfredaktorem Znojemského týdne svou politickou kariéru v této straně donedávna budoval i současný starosta a s ním i místostarosta Jan Grois. Druhý jmenovaný také nechtěl „čekat, až dojde na masovou migraci“, podobně jako současný starosta, tak proti svému konkurentovi v loňské senátní kampani vytáhl migrantskou kartu. Jana Groise to tehdy stálo křeslo starosty, které si v důsledku bouřlivé odezvy u veřejnosti i v samotné koalici letos v lednu prohodil se svým stranickým kolegou Jakubem Malačkou.
Zranitelnost není nepřizpůsobitelnost, říká STAN. Ve Znojmě to ale asi neplatí
Také jste zaznamenali emotivní video, které na sociálních sítích sdílí koalice Pirátů a STAN? Video je reakcí na vyjádření SPD a tažení Tomia Okamury proti tzv. „nepřizpůsobivým“. Tyto dvě koaliční strany ve videu vyjadřují soucit a vůli pomáhat lidem v nouzi. Ujišťují nás, že „Zranitelnost není nepřizpůsobitelnost“, říkají, „netrestejme zranitelné, jen proto, že měli smůlu na bydlení…“
Proč je to ve Znojmě naopak? Zdejší STAN má své zástupce v radě města, a ti, narozdíl od deklarací hnutí na celostátní úrovni, záměr radnice aktivně prosazují.
Bezdoplatkové zóny nejsou řešení. Odporují duchu zákona a vytvářejí další problémy
Bezdoplatkové zóny nejsou řešením. Tvrdí to odborníci a lidé, kteří se pohybují v prvních liniích, ukazují to zkušenosti z jiných měst.
Vyhlášení bezdoplatkové zóny může vrhnout postižené osoby do obtížně řešitelné situace, ale také může znamenat, že sociálně vyloučená lokalita vznikne na jiném místě, často v téže obci.
Vytvářet tzv. ghetta je v přímém rozporu s cíli zákona. Stát se prostřednictvím nástrojů pro pomoc lidem v sociální nouzi snaží minimlizovat chudobu a tíživé životní podmínky, ne bojovat s tzv. "nepřizpsůobivými".
Už vůbec by politici neměli usilovat o vytlačování lidí z deklarovaných oblastí spojených s výskytem sociálně nežádoucích jevů, potažmo se snažit přesunout lidi z deklarovaných ghett do jiných lokalit. Politici by měli lidem v nouzi pomáhat.
To ostatně zdůrazňuje i senátní žaloba na bezdoplatkové zóny, která leží u Ústavního soudu:
„Zákaz ghetta či jeho zrušení nevede k dosažení dle „aby ghetto nebylo“, ale pouze k přesunu téhož jevu na jiné místo, Nelze přitom přijmout myšlenku, že se ghetta postupně vytlačí odevšad, protože jejich vznik je dán podstatou jiného jevu - existencí chudoby …“
Cílem sociální politiky státu je pomáhat potřebným, ne je vytlačovat na okraj
Cílem všech opatření by mělo být pomáhat lidem v nouzi, ale také přispívat k harmonii ve společnosti. Proč se mi zdá, že ve Znojmě se spíše formuje křížová výprava… proti komu vlastně?
Z vyjádření starosty a dalších členů rady města vyplývá, že cílem jejich snahy je vytlačit podle všeho z jejich pohledu nežádoucí obyvatele z centra města, nebo lépe pryč z města.
Jenže jak připomíná Mgr. Alena Zieglerová, odbornice na tuto problematiku, takový záměr odporuje cílům zákona a vyhlášení bezdoplatkové zóny nemá při použití této argumentace oporu v zákoně. To samozřejmě představitelé radnice musí vědět.
Mgr. Zieglerová také vypočítává, jak radnice obvykle argumentují při vyhlašování záměrů zřídit bezdoplatkovou zónu, a že jde často o zástupné, tj. nepřípustné a z pohledu zákona neuchopitelné argumenty. Přesně jako ty ze Znojma, které do jednoho zazněly z úst zdejších politiků:
- Boj s obchodníky s chudobou
- Snížení objemu vyplácených sociálních dávek
- Stížnosti na obtěžující chování osob, jež nazývají „nepřizpůsobivými“
- Stížnosti na odlišné morální hodnoty
- Absence vazby na obec
Znojemská radnice pouze vytváří dojem, že hledá řešení. Proč?
Záměr vyhlášení tzv. bezdoplatkové zóny v centru Znojma považuji za těžko obhajitelný krok. Důvodů je celá řada. Ty nejkřiklavější:
- Radnice neuvedla konkrétní čísla nebo statistiky o počtech osob, páchaných přestupcích a trestných činech, nezveřejnila ani data o jakýchkoli dalších tzv. nežádoucích jevech
- Představitelé radnice s tímto záměrem přicházejí po takřka 12 letech svého působení na radnici, aniž by předtím proběhla jakákoli diskuse nad problémem, který se nejspíš neobjevil ze dne na den (pokud to je skutečně tak citelný problém)
- Radnice neuvádí, zda se pokoušela takzvanou vyhrocenou situaci řešit jinými nástroji, pouze jsem zaznamenal zmínku, že městská policie nemá kapacity to hlídat (tohle prohlášení považuji v obecné rovině za obzvlášť znepokojivé!)
- Radnice se neobtěžovala projednat svůj záměr s odborníky nominovanými do příslušných komisí (zejména sociální a zdravotní a pro prevenci kriminality). Starosta to dokonce ani nepovažuje za důležité.
- Komise pro prevenci kriminality se navíc poprvé od ustavení nové koalice v lednu 2021 sešla až po půl roce (!). Pokud jde tedy o tak závažný problém, jak to, že komise složená ze zástupců sociální sféry, ale i policie a dalších odborníků tuto věc nijak nereflektovala?
- Znojmo má už zmíněnou vlastní městskou policii. Nově, přes letní prázdniny, najala radnice dokonce soukromou bezpečnostní agenturu, která má dohlížet na bezpečnost v městských parcích v centru města. Jakou roli v této věci tyto subjekty hrají?
Není to jednoduché. Ale právě proto neexistují ani jednoduchá řešení
Překvapuje mě, s čím znojemská radnice přišla. Divím se, proč zrovna teď. Ještě víc mě ale zarážejí populistická prohlášení vedoucích představitelů znojemské koalice a podle mého soudu i zneužívání tématu k PR. Vedlejším produktem je vyhrocená atmosféra ve městě a potenciálně i snížení pocitu bezpečí na straně občanů, o podrývání důvery v místní policii ani nemluvě.
Ne, tato oblast není jednoduchá. Ale právě proto neexistují ani jednoduchá řešení, jako se nám snaží znojemská radnice namluvit. Snaží se přitom vyvolat dojem, že lidé, kteří se roky pohybují v sociální sféře, nic nedělají. Opak je pravdou. Radnice by jim v jejich každodenním úsilí měla pomáhat.
Vyvolávat strach a nejistotu mezi lidmi není nejlepší cesta. Pokud máme přistoupit na to, že ve Znojmě kulminují problémy spojené se sociálně slabšími vrstvami některých obyvatel, pak hledejme řešení spolu s nimi a společně s odborníky a lidmi z praxe.
Jako Znojmákovi mi přijde mnohem účinnější využívat zkušeností lidí, jako je citovaná Mgr. Zieglerová, která dlouhé roky působila jako vedoucí Úřadu práce v Mostě a více než deset let pomáhá sociálně slabým přímo v terénu, než jezdit na školení jak zatočit s tzv. "nepřizpůsobivými" na radnici do Sokolova, Mostu či Karviné, jako to dělají představitelé Znojma. Tahle města totiž dlouhodobě bojují s řádově složitějšími problémy v souvislosti s vyloučenými lokalitami a kriminalitou, než je ten údajný problém ve Znojmě.
Srovnání s těmito městy v tomto kontextu mě navíc jako Znojmáka vůbec netěší. O to víc mě však znepokojuje záměr radnice. Považuji to za nebezpečnou hru.
Pavel Kovařík
