Konečně jedna dobrá zpráva. Muž z Tanvaldu, který v noci na Nový rok zastřelil při sebeobraně dvaadvacetiletého Roma a zároveň postřelil jeho o dva roky staršího bratra, jednal v nutné obraně a nebude za to stíhán.
Nicméně je docela děsivé, uvědomíme-li si, co všechno musí být splněno, aby někdo po půl roce konečně uznal, že jde o nutnou obranu. „…Státní zástupce zhodnotil, že střelec se bránil velmi vážnému útoku. Útočníci ho přepadli ze zálohy, byli ozbrojení nožem, v přesile a mladší než on. Zaútočili na něj na odlehlém místě, ve tmě a na kluzkém terénu, na kterém se ocitl na zemi a protože mu bránili vstát, byl v nevýhodné pozici pro jinou obranu….“
Co všechno jsme si museli vyslechnout? Vzpomínáte? Veřejné výhružky smrtí, okamžité odsouzení napadeného a kvalifikace jeho obrany jako „popravy hodných chlapců jdoucích navštívit babičku“ a podobné pohádky. Zároveň se na tom případu začali zviditelňovat, jak jinak, opět neúnavní etnobyznysmeni, kteří dojí ze státního rozpočtu nemalé peníze na řešení jakési otázky, kterou oni, právě z důvodů penězovodu nikdy vyřešit vlastně ani nechtějí. A jak obrovský prostor tihle všichni dostali ve sdělovacích prostředcích? Velký, nepřiměřeně velký. Osobně považuje vůbec zveřejnění této zprávy o odložení stíhání za malý zázrak. Očekával jsem, že to opět „vyšumí do ztracena“. Je zjevné, že rozhodně ne všechny „útoky nepřizpůsobivých“ jsou vymyšleny.
Děsím se ale jedné věci. Konkrétně toho, že k uznání nutné obrany, musí být splněno tolik podmínek. Byla by to taky nutná obrana, kdyby útočníci neměli nůž, ale jen třeba kámen na rozbití hlavy? Nebo kdyby se jim nůž povedlo šikovně zahodit? Byla by to nutná obrana, kdyby napadený neuklouznul a udržel rovnováhu a tím pádem by byla přípustná spekulace o možnosti „jiné obrany“? Byla by to nutná obrana, kdyby útočník byl jen jeden? Byla by to nutná obrana, kdyby ho nepřepadli ze zálohy, ale zepředu po požádání o cigaretu a nebylo-li by to na odlehlém místě? Nevím. Mám jen o tom silné pochybnosti. Děsí mě, jak moc musí být útočníci drzí a sebejistí, aby obrana mohla být vůbec chápána jako oprávněná a to bez diskuse. A i tak to trvá celého půl roku.
