Co má společného vir, kontejner, prasečí chřipka a jaderný odpad?

Víte co je to oslí můstek a jak moc dokáže ovlivňovat naše životy? Mnohem víc, než si myslíte. Co je to vlastně oslí můstek? Prvoplánově je to pomůcka, kterak si zapamatovat něco, co by jinak bylo stěží zapamatovatelné i když to nemá logickou vazbu, je možné ji zdánlivě najít.

Kontejnery typu CASTORwww.cez.cz

Typickým oslím můstkem je například pomůcka „befelemepeseveze“ kterou zajisté známe všichni a víme k čemu slouží. Nikdo naštěstí nepřemýšlí, kde jede jaký pes, na čem a jestli má vodítko. Ne vždy tomu ale tak je.

Oslí můstek je  zdánlivě logická zkratka k něčemu, co si potřebujeme zapamatovat. Hledá, či spíše navozuje zdání logiky a vztahy tam, kde reálně žádné nejsou. Je založen na zdánlivé podobnosti a dovoluje pak uživateli tohoto oslího můstku si vybavit skutečnost. Příkladem může být oslí můstek používaný k zapamatování druhů krápníku viz „stalakTit“ – krápník visící odshora dolů  podle tvaru písmene T v tomto slově a „stalagMit“ – krápník rostoucí zdola nahoru  zase podle písmena M. Každý jistě chápe, že tato písmena nemají s krápníky nic společného, ale podivili byste se, kolik lidí je schopných a ochotných v běžném životě tuto logickou souvislost otočit a podle písmen dovozovat, co zapříčiní růst krápníků. Zpětně dovozují pomocí oslího můstku vlastnosti a důsledky, které by trochu uvažujícího člověka ani nenapadly.

Příkladem budiž slovní spojení „počítačový vir“. Toto označení se používá pro programové objekty, které se chovají obdobně jako skutečné přírodní viry. V počítači se množí, infikují soubory a snaží se rozšířit do jiných počítačů. Prakticky jde o shluk nul a jedniček, které v určitém programovém prostředí fungují podle naprogramovaného schématu. Slovo vir bylo v tomto případě příznačné, ale ani náhodou neoznačuje stejné fyzikální objekty jako skutečné přírodní viry. Tohle poznání je mnohým lidem skryto a pomocí oslího můstku je jim jedno, o jaký vir jde a chovají se k nim stejně. Vir jako vir.

Byl jsem svědkem toho, jak jeden pán odvirovával tehdy používané diskety 5,25“ tím, že je namočil do kýblu se savem. Smějete se? No já měl v okamžiku, kdy jsem to viděl taky co dělat zachovat  kamennou tvář. Stejně jako když jsem odpovídal na jeden panický telefonní dotaz, jestli se dotyčná může nakazit od diskety, na které antivirový scanner nalezl tehdy rozšířenou variantu počítačového viru nazvanou AIDS. V první chvíli jsem dotaz považoval za žert a tak jsem dotyčné odpověděl, že záleží na tom, co s tou disketou dělá. Pro jistotu ji tehdy spálila v kamnech.

Dalším příkladem z našeho okolí budiž „obytné kontejnery“. Jedná se o velmi komfortní bydlení smontované s prefabrikovaných kontejnerů. Jenže bohužel naši jednodušší spoluobčané, jakmile uslyší slovo kontejner, vybaví se jím jediný kontejner který důvěrně znají a to ten, do kterého někdy vynášejí smetí. Zcela „logicky“ si pak odvodí, že se bydlí na smetišti v podobném kontejneru na čtyřech kolečkách. A máme tu hned protirasistickou demonstraci jak vyšitou. Obyvatelé Vsetína by mohli vyprávět. Dodnes mám pocit, že mnozí ten drobný rozdíl nepochopili.

Dalším takovým hezkým příkladem je „prasečí chřipka“. Tento název dostala nemoc z toho důvodu, že vir, který ji vyvolává nese na sobě znaky viru lidské chřipky, znaky virového onemocnění ptáků a taky součást jednoho viru, kterým mohou onemocnět prasata. Je to prostě takový mix. Neříká nic o tom, jak vzniknul a odkud přesně pochází, nicméně jeden z novinářů si pro zjednodušení, protože ptačí chřipka tu už byla, vybral jméno prasečí chřipka. Mnoho lidí ale podle názvu má pocit, že za vše mohou prasátka. Zkratka  prasečí chřipka -> mohou za to prasata -> zabijeme prasata -> zničíme prasečí chřipku  se jednodušším jedincům přímo nabízí.  a tak se najednou dočteme, že v Egyptě se vybíjejí prasata (pravděpodobně jen záminka jak terorizovat nemuslimské obyvatelstvo) a někteří farmáři preventivně vybíjejí svá stáda prasat také. Zbytečná panika, ale za část může právě ten zmiňovaný oslí můstek v kombinaci s lidskou blbostí.

Apropó z lékáren zmizely respirační roušky v bláhové naději hlupáků, že je před něčím ochrání. Ano, tyto roušky opravdu chrání, ale jinak, než si mnozí myslí. Lékaři je nosí proto, aby nenaprskali na pacienta. Rouška docela dobře zachytí sliny vylétající z úst. Může za jistých okolností zachytit i vdechovaný prach, ale vůbec, a to je potřeba zdůraznit, současné roušky nezachytí viry a ani bakterie. Na to byste potřebovali respirátor. Takže nákup roušek dělá radost pouze jejich výrobcům, tomu kdo je kupuje jsou k ničemu.

No a poslední o čem chtěl psát a co bylo vlastně impulsem k napsání tohoto kusu je "hlubinné úložiště jaderného odpadu". Opět jsem si přečetl, kterak všichni protestují proti umístění tam a tam, jak to zničí krajinu a podobné nesmysly. Vše má zase svůj původ v oslím můstku. Slova jako jaderný a odpad jsou pro mnohé naprosto nepřekousnutelné. Pravděpodobně si ta zelená paní, co tak pěkně mluvila v televizi představovala, že dojede náklaďák do chráněné krajinné oblasti a někam, na určenou plochu vysype ten zlý odpad. Fuj, ta krajina zase bude zasažená a to nemůžeme přece dopustit. Budou se rodit ryby se třemi oky, různí mutanti budou metat laserové pohledy a kdoví jaký nový filmový hrdina z toho povstane. Jako bych jí viděl do hlavy.

Kdybych byl starostou některé z dotčených obcí, dělal bych vše proto, aby to úložiště bylo právě tam. Proč?
Jednak úložiště přinese nemalé prostředky včetně zaměstnanosti. Za druhé hlubinné úložiště se jmenuje hlubinné, právě proto, že je hluboko pod zemí takže zásah do krajiny je mizivý. Můžete stát u vchodu a nepoznáte, že tam je. Za třetí, představy o kontaminaci spodní vody jsou hloupé a iracionální. Na našem území jsou lokality, které produkují mírně radioaktivní vodu a jsou považovány za léčivé. Jsou vyhledávané pacienty z celého světa. Ostatně tam kde se těží uran a i na dalších místech naší země je zvýšené přirozené radioaktivní pozadí, které řádově překračuje teoreticky možnou kontaminaci, takže tento argument je z kategorie strachu vyvolaného oslím můstkem. Navíc kontejnery typu CASTOR, ve kterých se vše ukládá jsou mimořádně bezpečné.

A úplně na závěr, to poslední slovo – odpad – je suverénně nezavádějícnější (šílené slovo :). Ve skutečnosti se jedná o velmi cennou surovinu, která bude v budoucnosti vyhledávaná a ceněná jako zlato ba mnohem dráž. Bude obsahovat štěpný materiál a radionuklidy, které se jinak v přírodě nevyskytují. Odmítat hlubinné úložiště je jako odmítat zlatý poklad, který vám někdo chce darovat a ještě vám za to chce platit. Jen blázen by to nebral, ale jak vidím, naše země je plná bláznů. Přesvědčuji se o tom každý den.

Přeji pěkný den.