Co dělat, když šlápnete do ho…
A o tomhle to je.
Upozornění: v článku se vyskytují výrazy, bez kterých to prostě nešlo napsat.
O co vlastně jde? Naše rodina vlastní, ostatně jako spousty jiných rodin, zahradu, místo relaxace a odpočinku. Já, žena i děti se obvykle na zahradu těšíme. V posledním čase je však příjemný prožitek zastiňován jiným, mnohem horším zážitkem. Skutečnost, která vám dokáže znechutit pobyt kdekoliv a kdykoliv a dodat dané chvíli pocit marnosti a zmaru. Připomenout vám, že lidská hloupost, arogance a hulvátství v naší zemi vytrvale vítězí nad slušností a přirozenou ohleduplností.
Znáte ten pocit, kdy vstoupíte do psího exkrementu, ten se vám s obdivuhodnou přilnavostí nejlepšího sekundového lepidla přilepí na botu, odmítá toto místo opustit i přes důrazné domlouvání okolní vegetací a páchne tak, že vadnou kytky i za rohem přilehlého domu? Pokud ne, jste šťastní lidé.
V poslední době se návštěva zahrady stala přímo olympijským sportem v disciplíně slalomu mezi psími exkrementy, kdy každý neúspěch je tvrdě potrestán nejen ztrátou bodu, a časovým znevýhodněním, ale hlavně získáním dalšího záznamu do osobního shitlistu.
Zahrada totiž leží na kraji vesničky, v místě, kam chodí pejskaři vyvenčit svého miláčka. Brána v plotu zahrady sama o sobě představuje naprosto zanedbatelnou plochu v porovnání s okolím, kam v tom místě mohou pejsci udělat svou potřebu a kde by to evidentně nikomu nevadilo. Přesto, nebo snad právě proto se plocha před ní stala vysloveně oblíbeným místem, kde se tito domácí mazlíčci rozhodnou svou potřebu vykonat. Je to široko daleko jediné místo, kde to vadí. K mé hrůze zjišťuji, že snad jenom nám.
Psi si vyberou místo před vchodem tak nějak automaticky a samozřejmě za naprostého tichého souhlasu jejich majitelů, kterým je to evidentně jedno. Zprvu jsem volil přístup ignorování problému. Nastražených exkrementů nebylo tolik a nestálo to za nějaké hádky. Bohužel to patrně byla chybná strategie. Z jednoho kousku za měsíc se po čase stal nepřetržitý přísun těchto objektů v množství někdy i 3 kusy za den, uvážíme-li plochu vchodu a dobu nutnou na rozložení, dovedete si jistě představit, jak to tam asi může občas vypadat. Konkrétně včera jsem napočítal na asi pěti metrech čtverečných plných 9 kusů ve třech různých barvách. Člověk musí být při vstupu jako ostříž a někdy si zase připadám jako baletka. A to nemluvím o faktu, co takového dokáže udělat strunová sekačka na trávu, narazí-li na podobný poklad ukrytý čerstvě v trávě. Prostě zážitek par excellence.
Přibližně před rokem jsem se rozhodl přestat situaci ignorovat a začít ji řešit. Dal jsem si tu práci a oslovoval jsem velmi slušně všechny majitele probíhajících pejsků s prosbou, zda-li by nebyli od té lásky a nedohlédli na své čtyřnohé miláčky, aby ti svou potřebu vykonávali alespoň o 5 metrů dál, kde to nikomu nebude vadit. Vždy jsem byl ujištěn, že právě jejich mazlíček nic takového nedělá a když už, tak o kilometr dál. To mi byli schopni tvrdit i v okamžiku, kdy z jejich psa před minutou vypadl objekt, za který by se nemusel stydět ani medvěd střední velikosti, přesně na místo před brankou.
Prosíte, žádáte, slušně upozorňujete, všechno jedno. Jako kdyby jste mluvili s hluchými či mentálně retardovanými jedinci. Nikdo za nic nemůže, za vše mohou „ti druzí“. Jejich pejsek v životě bobek neudělal a když už tak jinde a ten voní po fialkách. Eventuelně zopakují mýtus, že psí nesmrdí. No já mám tedy jiné zkušenosti. Pochybuji, že by kterýkoliv z pejskařů snesl byť jen jeden inkriminovaný objekt, který trousí jejich zvíře na zápraží svého domu. Nic jim ovšem nebrání zanechat stejný objekt u souseda. Je to výraz hulvátství a sprostoty, bohužel čím dál tím častější.
Poslední pomyslná kapka přetekla nedávno. Synové bravurně vyhýbající se pomyslným minám překonali nebezpečné území jako v počítačové hře a dorazili k autu. Mě tento výkon teprve čekal, ale v okamžiku, kdy jsem zavíral bránu se mi pod nohy připletlo jakési bílé cosi, co nejprve všechny již existující kopce očuchalo a pak se s naprostou samozřejmostí přikrčilo, aby zanechalo za sebou svůj nesmazatelný otisk do historie této planety. Očividně tak nečinilo poprvé, protože to činilo s jistotou toho pravého místa pro svůj obdivuhodný výkon. Samozřejmě za naprosté ignorace majitele, který stál opodál. V tu chvíli jsem vypěnil jako natřepaný bublifuk. Ohnal jsem se nohou po psovi a i když vnitřně ve stavu přehřátého papinova hrnce před explozí poměrně jemně jsem ho nohou odžduchnul a to celé jsem doplnil slovy, která již tak jemná nebyla a měla za úkol především upozornit majitele, aby se o situaci začal zajímat. Okolím se prostě rozlehl můj zoufalý výkřik: „Běž srát někam jinam!!!!!!!!“
K mému údivu mne majitel ignoroval a stejně tak i pes, oběhl mne a jal se připravovat na svůj životní úkol podruhé. Inkriminovaná věta se rozlehla po okolí opět a noha byla již mnohem důraznější. Toto snad přesvědčilo toho čtyřnohého znečišťovatele veřejného prostranství, že na laškování to opravdu nevypadá, cukříček za dobře vykonanou práci nebude a dal se na ústup k majiteli. Mezitím jsem uzamkl bránu, nasedl do auta a nastartoval. Pomalu jsem dojel k pejskaři, stáhnul okýnko a pravil: „Prosím vás pane, můžete zajistit, aby váš pes nevykonával potřebu před naším vchodem? Je tu spoustu jiného místa, kde to nebude vadit. Byl byste velice laskav.“
„Můj pes tam nic nedělal, to se vám jen něco zdálo,“ odpověděl on.
„No nezdálo,“ já na to, „evidentně kdybych mu to nepřekazil, byl by tam další kousek. Víte, ono není vůbec příjemné kličkovat při vstupu na svůj pozemek mezi exkrementy, nehledě na to, že pro děti to není taky to nejvhodnější.“
„Můj pes nic takového nedělal. A kdyby, co uděláte? Tak co?“, zeptal se mě napůl posměšně a napůl výhružně. Bylo na něm vidět, že očekává nějaké výhružky a konfrontaci. Přiznám se, že v desetině vteřiny mi proběhlo hlavou mnoho variant, ve kterých by to dopadlo velmi špatně jak pro majitele, tak i pro psa a možná i pro mě. Rychle jsem tyto myšlenky zapudil.
„Tak nic“, řekl jsem. „Ale je to slušnost dohlédnout na psa, aby konal potřebu na vhodném místě. Takže vás ještě jednou prosím, abyste na něj dohlédl.“ Zakončil jsem.
„Můj pes to nedělá.“ Opět jsem uslyšel známou pohádku.
„Jo, já vím, váš pes to nedělá, ničí pes to nikdy nedělá, ale natentováno je tam až hrůza. Běžte se prosím podívat na to nic. Takže vás ještě jednou prosím, abyste na svého psa dával pozor. Děkuji.“ A při těch slovech jsem šlápl na plyn. Ta debata evidentně neměla smysl.
Samozřejmě, valná většina pejskařů si dává pozor na své mazlíčky a skutečně dohlíží na to, aby případná potřeba jejich svěřence byla vykonána na vhodném místě. Těm jsem vděčen a děkuji jim. A těm ostatním vzkazuji, že pokud se situace nezmění, zvážím nabídku kamaráda na chov slona s tím, že venčit ho budu zásadně před jejich domy.
Pavel Kolář
Svět je naprosto postavený na hlavu
Svět je naprosto postavený na hlavu. Čtu o smrti uprchlíků, běženců, nebo invazní armády, podle toho, z jaké strany se na událost dívám a pociťuji naprosto ambivalentní pocity.
Pavel Kolář
Může se to stát i nám?
Inu, psal se rok devatenáctistý devadesátý první a já jsem v té době cestoval od někud někam. V zásadě je úplně jedno, odkud kam, protože to na celém příběhu je naprosto nepodstatné.
Pavel Kolář
Diskuse o zbraních
Čas od času se dostanu do situací, kdy přijde na přetřes otázka držení a nošení zbraní fyzickými osobami. Slýchávám názory různé, od těch zoufale naivně pacifistických, kdy lidé si představují, že ze světa se stane milé a příjemné místo jen proto, že před zlem strčí hlavu do písku a ono zmizí, až po nesmyslně militantní názory, které by nejraději přikázaly všem vlastnit a nosit zbraň. Tvrdím, že i v tomto případě platí rčení o škodlivých extrémech.
Pavel Kolář
Až se ucho utrhne
Ano, západní společnost se chytila do pasti své vlastní benevolence. Pod rouškou práv a svobod jsou vyzdvihovány menšiny a pošlapávána práva a svoboda většiny. Útočník a agresor je ve výhodě oproti napadenému, přistěhovalec oproti místnímu, cizí investor proti domácímu, vlastně je ve výhodě kdokoliv, kdo je cizí nebo nějak úchylný, ale hlavně když je odjinud.
Pavel Kolář
Zbraně je potřeba zakázat, všechny
A taky je potřeba zakázat auta, nože, kladiva, pilky, šroubováky, motorové pily, vrtačky a elektrický proud, propan butan, benzín, provaz a mnoho dalších věcí, co mohou zabíjet. Ale já bych byl raději, kdyby zakázali lidskou blbost. To by byl alespoň krok správným směrem. Ovšem s prosazováním takového zákazu to bude jako s ostatními, tady velmi problematické.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
ANO vytáhlo na europarlament. Dostálová slibuje podívat se na Green Deal
Hnutí ANO zahájilo kampaň do Evropského parlamentu. Kandidáti se představili před Památníkem Tomáše...
Na synagogu ve Varšavě kdosi hodil Molotov, čin odsoudil Duda i ambasáda USA
Policie ve Varšavě ve středu dostala oznámení o pokusu zapálit synagogu v centru města. Podle...
Z Železné Ursuly hrdou babičkou? Budu osobnější, slibuje von der Leyenová
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před pár týdny oznámila, že hodlá svůj post obhajovat...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze se koná tradiční studentský majáles a lidé se...
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4885x