Nedá mi to, abych nezareagoval. Včera na čt24 byl rozhovor s jedním hudebníkem z Gipsy.cz. Jméno si nepamatuji, osobně je zrovna nemusím, neboť se mi jejich tvorba ani trochu nelíbí. Není to jimi, ale jejich stylem – (romano a jakýkoliv) hip hop opravdu nemusím a také si myslím, že texty stojí za starou belu. Ale o tom nechci psát. To gró je někde jinde.
Chvíli hovořil o tom, jak jejich skupina byla vybrána reprezentovat ČR. To jsem zpozorněl, protože toto „vybrání“ se mi ani trochu nelíbilo ani ne tak kvůli nim, jako spíše kvůli způsobu, jakým to bylo učiněno a který zavání nesportovním a ničím neomluvitelným protekcionizmem rasistického původu se znaménkem (+). Už to samo o sobě mě rozčiluje. No a pak to pokračovalo. Zaujalo mě jeho prohlášení, že on jako civilizovaný a svým způsobem privilegovaný róm se musí také stále bát v té naší latentně rasistické společnosti. Jako příklad uváděl situaci, kterak zamyšlen málem nastoupil do vagónu metra, kde cestovala skupinka prý asi třiceti skinů. Údajně cosi četl a zapomněl se. Tím pádem se zastavil na poslední chvíli. Zaspekuloval si, že by pravděpodobně přišel k úhoně a jeho příslušnost k Gipsy.cz by asi jako polehčující okolnost právě nebyla.
Rád bych se k tomu vyjádřil. Nevím a nehodlám spekulovat, co by se stalo jemu. Za svou osobu mohu prohlásit, že ač příslušník většiny s bílou barvou pleti jsem byl před nějakou dobou podobnou skupinkou také napaden a evidentně jen proto, že se hoši potřebovali nějak zabavit a vyblbnout a v té době já vypadal jako snadný cíl. Ty časy jsou již naštěstí v nenávratnu. Přesto nejen on, ale i já, a troufám si tvrdit, že většina normálních lidí by měla obavy do podobně obsazeného vagonu metra nastoupit. My si ovšem na rozdíl od něj nemůžeme dovolit ten luxus a vinit z toho nějaký rasizmus.
Na rozdíl od pana hudebníka se normální člověk musí vyhýbat dopravním prostředkům obsazenými podobnými pochybnými existencemi a navíc máme my, příslušníci většinové společnosti problém cestovat dopravními prostředky obsazenými skupinkami romů a romek, kteří zcela nepokrytě šacují cestující. Nedej Bože aby se obtěžovaný cestující ohradil, sklidí neskutečně hrubou lavinu sprostých urážek a nadávek včetně obviňování z rasizmu.
Takže se mi neustále vtírá otázka, kdo je na tom vlastně hůř? A kdo se vlastně koho bojí? Jakou šanci má mladá paní s dvouletým dítětem v náručí a nenarozeným miminkem proti kterékoliv z těchto skupin lidí?
Jistěže o barvě to není. Normální člověk rozlišuje situace podle míry nebezpečnosti. Neřeší, jestli někdo má takovou nebo makovou barvu, ale je si vědom, že s určitým typem lidí je prostě problém a představují nebezpečí. Bude si zajisté dávat pozor před skupinou holých lebek posilněných alkoholem stejně jako před hloučkem rozdivočelých rómů s vreckovými nožíky.
To, že se o barevné rozlišování někdo snaží je dáno jen a pouze snahou co nejlépe prodat a působit na city. On je to totiž pro někoho velmi dobrý obchod. (viz ta exkluzivní reprezentace) A o tom to vlastně celé je.
