Nebojte se, následující text nebude o ufounech, nýbrž – už zase – o principech. Člověk si říká pán tvorstva, a přece jeho globální činnost na této planetě vypovídá o něčem jiném…
Pro ty, kdo by nevěděli, na úvod ve zkratce a zcela neodborně: Tzv. Drakeova rovnice stanovuje pravděpodobnost výskytu inteligentních mimozemských civilizací na základě co nejpřísnějších pravidel, tedy za podmínek, které by byly co nejpodobnější našim. Jelikož je ono vypočtené číslo obrovské, tzv. Fermiho paradox pak říká: a kde teda všichni jsou?
Mně ovšem tento přístup neomylně ukazuje na neuvěřitelný antropocentrismus, egocentrismus a vůbec ignorantskou aroganci člověka. Jinými slovy – proč si lidé pořád myslí, že je na nás každý tak zvědavý? Podívali jste se poslední dobou kolem sebe? Podívalo se lidstvo do zrcadla? Jasně, z výšky se planeta stále jeví býti hezkou modrou kuličkou (když si odmyslíte ten bordel poletující kolem), ale použijte zoom – a co objevíte například v oceánech? Plovoucí kilometrové ostrovy odpadu a hnusu. Při dalším zkoumání uvidíte šílený systém oligarchů a novodobého otroctví, ničení všeho včetně životů, rychle mizející živočišné druhy a planetu ve stavu překračujícím hranici, za níž cesta vede k různým nevratným ekologickým katastrofám. A to nemluvím o duševní rozvrácenosti množství obyvatel pobíhajících po povrchu tohoto úchvatného vesmírného tělesa. Já kdybych byl pozorujícím z dálky, ještě drahně let bych jím a pouze jím také zůstal. Sakra, vždyť my jsme nebezpeční i sami sobě. Samozřejmě že není třeba vidět všechno zase tak negativně; je zde ohromná spousta dobrých (a dnes i čím dál informovanějších) lidí – což je také naše možná jediná naděje –, ovšem než jsme se stačili rozkoukat, vysoké posty obsadili šílenci a ono to pak také podle toho vypadá. Boj proti tomuto typu nemoci bohužel není záležitostí, kterou by bylo možno vyřešit přes noc.
No a potom tu máme takové ty miliardářské dobrodruhy, kteří místo aby investovali do ekologie nebo si třeba založili malou partu, jeli do Afriky, natáhli trubky do moře, na pobřeží postavili výměníky slané vody za sladkou a následně zavlažili Afriku a zachránili milióny lidí, tak místo toho vymýšlejí stále nové hračky, na kterých jenom bohatnou, my je kupujeme, a tyhle postavy ještě k tomu tak zbožňujeme, že o nich točíme filmy a jako pitomci na ně pak chodíme do kina. A ne, nejedná se o žádné Einsteiny, tihle lidé mají týmy techniků a inženýrů a nikdo z nás neví, za jakými konkrétními – a beztak nepřevratnými – nápady oni sami přesně stojí. Ach, ta naše poddanská fascinace penězi a mocí…
Člověk si říká pán tvorstva, a přece jeho globální činnost na této planetě vypovídá o naprostém idiotství – skutečný pán tvorstva (ať už tento výraz znamená cokoliv) by s tak úžasným místem, které je mu zcela bezpracně k dispozici, nakládal úplně jinak. Mimochodem, jděte se projít někam do africké buše, bez auta a beze zbraně, a oni vám tamní tvorové velice rychle vysvětlí, kdo že je – respektive kdo tedy rozhodně není – pánem tvorstva…
To, že před Bílým domem nepřistál žádný létající talíř, tedy není absolutně nic paradoxního, nýbrž naopak. Nevidím zatím téměř jediný důvod, proč by se tak dít mělo.
Ale věřím, že je to na dobré cestě…
PS: K mému minulému článku – několikrát mě už už svrběly prsty, abych napsal nějaké pokračování, nebo spíš vysvětlení či reakci na vskutku nečekaný masakr, který se strhl v debatě pod ním, kde bych okomentoval alespoň některá tvrzení, překrucování či rovnou zjevné nesmysly od určitých pisatelů.
Nakonec jsem si ale řekl, že to stejně nemá cenu. Razím takové heslo, že text by měl mluvit sám za sebe a žádných dovysvětlení by nemělo být třeba. Kdo chce psa bíti, hůl si vždycky najde a v důsledku by to nevedlo k ničemu jinému než ke spirále dalších záměrných nepochopení atd. Každopádně mi přišlo až famózní, jak lehce někteří dokáží člověka tahat za slovo a záměrně nechápat příklad, příměr nebo třeba ironii, ale především princip.
Jinak všem doporučuju navštěvovat web Britské listy.
Hezký den a díky za karmu a čtenost onoho článku, fakt mě to dostalo. :)
