Baťova cena. Jedna z manipulací, která nám za sto let natolik zalezla pod kůži, že už ji s klidem bereme jako samozřejmost. Přitom podnikavému duchu by se zde otevírala jedna neobyčejná příležitost.
Tzv. Baťova nebo baťovská cena není pro našince nic nového, a ačkoli jsou její skutečné prvopočátky trochu zahaleny mlhou, u nás díky známému továrníkovi v současnosti slaví zhruba sto let své pochybné existence.
Jediný posun, který se prý za tu dobu udál, byl ten, že z původních haléřů (které my dnes už k dispozici nemáme, ovšem banky s nimi stále operují) se tento trik přesunul z jednotek na desítky i dál, a aby se tato stárnoucí finta ještě více zmodernizovala, vedle oněch optických devítek se dnes občas používají i osmičky, jistě za notného skřípění zubů finančních ředitelů a majitelů.
Je to vlastně docela legrace, když nad tím člověk zauvažuje. Daná firma nám zákazníkům říká: Hodláme vás očůrávat a na nějaké skrupule z vysoka kašleme – prostě chceme vaše prachy. Dokonce jste podle nás natolik blbí, že si té staré finty ani nevšimnete – a i kdyby jo, je nám to šumafuk. K dobru těmhle obchodníkům snad lze připsat, že nám to vlastně nijak nezastírají, a je tedy pak pouze na nás, jak se k tomu postavíme.
Přitom by se tu nabízela obrovská možnost, jak stávající zavedený zvyk využít k reklamě a potenciálně značnému zisku. V tomto modelu budeme mluvit o slušně zavedené firmě s již pevným místem na trhu, neboť u malé firmičky sázející na jeden dva hlavní artikly by ten efekt asi nebyl tak velký, alespoň ne hned.
Tedy uvažte – co takhle vytvořit nevkusné, až úchylné slogany typu:
My vás okrádat nebudeme – žádné baťovské ceny!
Pokud u nás kdekoli objevíte cenu s číslem vyšším než 5 na konci, obdržíte příslušný výrobek zdarma!
999? Děkuji, ne!
Zní vám to jako nějaké stranické či snad protialkoholní agitky z osmdesátých let? Tím lépe! Čím uhozenější by to bylo, tím víc by z toho čišel svobodomyslný duch, a tedy pro zákazníka vzrušení z novoty. Ano, myslím to vážně.
Se zapojením billboardů a masových i sociálních médií by se v tomto smyslu přece dala vytvořit gigantická reklamní kampaň. A ku vzteku marketingových ředitelů konkurenčních firem – kteří by se pak jen užírali, že s tím nepřišli jako první – by tato modelová obchodní společnost ostatním firmám těžce vypalovala rybník.
Samozřejmě je tu drobný problém: na realizaci něčeho podobného by se ve vedení dané společnosti musel nacházet alespoň jeden pokrokový duch „západního“ smýšlení. Otevřená mysl, která by se nebála trochu zariskovat. Protože jak chcete vysvětlit manažerovi odkojenému zkostnatělou orientací na zisk – bez sebemenších ústupků a neuvážených rizik –, že ačkoli by teoreticky mohl po zavedení této zásadní změny zpočátku trochu tratit, ve výsledku by se mu díky té absolutní originalitě zisky brzy začaly jenom hrnout?
Takže pojďme do toho, vy nenažranci!
U nás jedem na férovku – neukradnem ani stovku!
Nezapomeňte: vše přísně v duchu slavného hesla to je blbý – to se bude líbit.
Ty hromady prachů přehrabované vidlemi úplně vidím.
* Nemusím furt psát vážný blogy.
