Návštěva Ho Či Minova mauzolea a náměstí Ba Dinh

Mauzoleum Ho Či Mina je posledním místem odpočinku bývalého vůdce za národní osvobození a prezidenta v Hanoji ve Vietnamu. Ho Či Minovou muzeum se nachází pouze 300 metrů od mauzolea. Za prohlídku stojí i náměstí Ba Dinh.

Procházka po náměstí Ba Dinh

Ba Dinh je městská část a politické centrum hlavního města Hanoje ve Vietnamu. Po této městské části je možné se vydat směrem k Ho Či Minovu mauzoleu, muzeu vojenské historie nebo pagodě Jednoho pilíře.

Dalšími zajímavostmi jsou muzeum Ho Či Mina a jeho rodný domek (Nha San Bac Ho), budova Národního shromáždění a Prezidentský palác, který dnes využívá vietnamský prezident a veřejnosti je tedy nepřístupný bez oficiální pozvánky.

Dále je zde muzeum vojenské historie vietnamské armády, která bojovala proti Číňanům, Mongolům, Francouzům, Američanům a dokonce i Rudým Khmerům. Před muzeem je možné zahlédnout několik ukořistěných kousků vojenské techniky.

Chronologické video o válečné historii a bez mluveného komentáře:

Revolucionář a prezident Ho Čí Min

Jméno Ho Či Min v podstatě znamená „ten, kdo osvětluje cestu.“ V současnosti Ho Či Minovi dnes místní neříkají jinak, než „Strýček Ho.“ Jeho portrét je vyobrazen na všech vietnamských bankovkách.

V roce 1930 založil v čínském Kuang-Ču Komunistickou stranu Indočíny. Po nějakou dobu pobýval v USA, Velké Británii a studoval ve Francii. Po dalších studiích v Moskvě a Číně se nakonec vrátil zpět do Vietnamu.

V roce 1941 jako spoluzakladatel organizace Vietn Minh a jako sjednotitel všech vietnamských vlastencům pod vedením komunistické strany bojoval proti koloniální nadvládě Francie a Japonska.

Po Srpnové revoluci vyhlásil Ho Či Min 2. září 1945 vietnamskou nezávislost na náměstí Ba Dinh, kde deklaroval nezávislost na Francii a vznik Vietnamské demokratické republiky. Tento den je ve Vietnamu oslavován jako státní svátek „Den vítězství.“

Navzdory poválečným dohodám mezi Vietnamci a Francouzi pařížská vláda začala znovu okupovat Vietnam. V listopadu 1946 mezi Viet Minh a Francouzskou koloniální správou země propukly boje. V roce 1954 se podařilo Viet Minh dobýt základnu cizinecké legie v Dien Bien Phu.

Zatímco v severní části Vietnamu vznikla Vietnamská demokratická republika, tak jižní část země ovládala francouzská loutková vláda. Po desetiletí válek s Francouzi a Američany došlo k podpisu Pařížských dohod v roce 1973, kdy byly ze země staženy poslední americké jednotky.

Sjednocení země se Ho Či Min nedožil, protože 2. září 1969 zemřel na selhání srdce. Vzhledem k jeho dlouholeté revoluční činnosti je možné ho považovat za sjednotitele země a moderního otce Vietnamu.

Ho Či Minovo mauzoleum (Lan Chu Tich Ho Chi Minh)

Toto muzeum bylo inspirováno Leninovým mauzoleem v Moskvě, ale zároveň zahrnuje vietnamské architektonické prvky. Exteriér je vyroben ze šedé žuly, zatímco interiér je z šedého, černého a červeného leštěného kamene. Stavební práce na Ho Či Minovu mauzoleu začaly 2. září 1973 a k jeho otevření došlo 29. srpna 1975.

Na mauzoleu je nápis „Chú t?ch H? Chí Minh“ (předseda Ho Či Min) a vedle je transparent s nápisem „Nu?c C?ng Hoa Xa H?i Ch? Nghia Vi?t Nam Muôn Nam" (Stát Vietnamské socialistické republiky navždy). Mauzoleum je vysoké 21,6 metrů a podstavec dole je 41,2 metrů široký.

Nabalzámované tělo Ho Či Mina je uchováváno v chlazené centrální síni mauzolea. Tělo leží ve skleněném sarkofágu se slabými světly. Pravidla chování jsou striktně vynucována zaměstnanci a stráží.

Osobně jsem si raději na prohlídku vzal dlouhé kalhoty a tričko s rukávem a pohyboval se jen po červeném koberci. Při vstupu do pietního sálu je nutné vypnout mobilní telefon, sundat pokrývku hlavy, vyndat ruce z kapes, vyhnout se hlasitému hovoru, jídlu, pití a kouření včetně focení, natáčení a hlasitého smíchu.

V blízkosti mauzolea je náměstí Ba Dinh, které je rozděleno na 240 čtverců oddělených cestami. V zahradách, které obklopují mauzoleum roste zhruba 250 různých druhů rostlin a květin, které pocházejí z různých oblastí Vietnamu.

Ho Či Minovo muzeum (Bao Tang Ho Chi Minh)

Nachází se v blízkosti Ho Či Minova mauzolea, náměstí Ba Dinh, pagody Jednoho pilíře a válečného památníku. Muzeum se zaměřuje na 8 chronologických témat, která jsou spojována s životem Ho Či Mina od jeho dětství, studia, válku a politických aktivit ve Vietnamu.

Vedle fotek je zde možné zahlédnout i dobové předměty nebo plakáty nebo různé artefakty shromážděné na celostátní nebo mezinárodní úrovni. Vstupné je jen za 10.000 dongů, tedy 0,50 USD (10 korun).

První téma se zaměřuje na jeho mládí mezi roky 1890 až 1910. Druhé téma se zabývá obdobím, kdy Ho Či Min cestoval po světě, aby zjistil způsob, jak chránit zemi před kolonialismem.

Následující tři témata zahrnují období let 1920 až 1945, která popisují vliv marxismu a leninismu na zakladatele vietnamské komunistické strany usilujícího o národní nezávislost. Dále se šesté a sedmé téma zabývalo obdobím politického života Ho Či Mina až do jeho odchodu v letech 1945 až 1969.

Ho Či Minův dům (Nha San Bac Ho)

Jedná se o malý dvoupatrový dům, který je postavený na dřevěných pilotech, kde Ho Či Min žil a pracoval v letech 1958 až 1969, který ilustruje význam skromnosti tohoto vietnamského revolucionáře. Budova je postavena na základě elegantního řemeslné provedení s lakovaným dřevem.

V podstatě jsou všechny pokoje provzdušněné. Zatímco pokoje nahoře jsou využívány jako pokoje pro studium a ložnice, tak přízemí využívá stolu pro odpočinek a schůzky. Vedlejší rybník byl vůdcem využíván k rybaření. Vystup do rodného domku je volný.

Pagoda jednoho pilíře (Chua Mot Cot)

Byla postavena buddhistickou dynastií Ly v 11. století a stojí na jediném pilíři (původně dřevěném) uprostřed umělého jezera. Představuje lotosový květ, který je symbolem osvícení. Tato pagoda je pouze replikou z roku 1049, protože originál zničili v roce 1954 Francouzi.

Podle legendy ji nechal postavit císař Ly Thai Tong, kterému se zdálo, že se setkal s bohyní milosrdenství, která sedí na lotosovém květu a drží v náruči chlapečka. Když se císař probudil, zahlédl prostou venkovskou dívku. Pochopil toto podobenství s dívkou se oženil a potom s ní měl syna. Na vzpomínku zjevení proto dal postavit pagodu v lotosovém rybníku.

Příště 8. díl: Jízda v cyklorikši a pití vietnamské kávy

http://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=617596