Humanitární bombardování Kosova a obchod s lidskými orgány

V letech 1998 a 1999 je takto označován válečný konflikt, neboli válka v Kosovu, kde probíhaly jugoslávské války mezi policejními silami, jugoslávskou polovojenskou skupinou a kosovskými Albánci. V roce 1999 NATO bombarduje Svazovou republiku Jugoslávie. V souvislosti s touto události se ujal nový orwellovský termín „humanitární bombardování“, jenž je připisován tehdejšímu prezidentu České republiky Václavu Havlovi1).

V průběhu války v Kosovu beze stopy zmizelo kolem devatenácti set lidí. Jednalo se většinou o etnické Srby, kteří se začali ztrácet během let 1998 až 2000. Mezi zmizelými byli zajatci, ale i civilisté.

Česká televize 29. 4. 2013 informovala o pětici lékařů, kteří byli odsouzeni za to, že v Kosovu prováděli nezákonný obchod s lidskými orgány. Jednalo se o členy místní zločinecké sítě, která v nemocnici na předměstí metropole Prištiny organizovala ilegální transplantace. Podle médií šlo minimálně o 23 případů odoperování ledvin. Proces byl ostře sledován vzhledem k obvinění, že takto byly odebírány orgány lidem zajatým kosovsko-albánskými povstalci^2).

Zmínky o tom, že Kosovská osvobozenecká armáda (UCK)  unášela Srby a odebírala jim orgány byly zjištěny z knihy Carly del Ponteové v roce 2008, která byla hlavní žalobkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.  Na obchod s orgány upozornil i Dick Marty ve zprávě Rady Evropy v roce 2010³⁾.

Srbský vyšetřovatel Vladimir Vukčevič, který zkoumal válečné zločiny mluvil o obětech obchodu s lidskými orgány, jehož se dopouštěli za války v Kosovu tamní Albánci. Kosovští povstalci zajaté Srby odváželi na sever, kde je v provizorních orgánových nemocnicích usmrtili a odebírali jim důležité orgány, jako játra, srdce a ledviny, které prodávali překupníkům⁴⁾.

Řada informací se bohužel do západních médií nedostala. Například o „staré vápence“ v Klečce, ve které tzv. „bojovníci za svobodu a demokracii“ z UCK spalovali popravené občany Jugoslávie, mezi nimi i ženy a děti. Ohledně Kosova se navíc spekuluje, zda není klíčovým regionem z hlediska pašování drog, obzvláště heroinu.

Ve skutečnosti parlamentní komise a OBSE zveřejnily zprávu, že 2.000 zabitých Albánců, kteří byli přičítáni na vrub Srbům, zavraždila 1.500 osob Kosovská osvobozenecká armáda, aby vyprovokovala srbskou armádu k odvetě. Následkem války byla zničena infrastruktura, kulturní památky a exodus srbského obyvatelstva z Kosova.

Na území Kosova byla vybudována největší vojenská základna USA v Evropě. V základnách je okolo 16.000 vojáků, které mají údajně chránit Albánce před Srby. Vyrostla zde i základna Spojených států, která pojme až 70.000 vojáků, a je druhou největší základnou USA mimo její území.

Fráze „humanitární bombardování“ je často používána jako označení pro vojenské operace, jejichž oficiálně uváděným cílem je ochrana lidských práv.⁵⁾

Zdroje:

1) Z článku ze dne 29. 4. 1999 ve francouzském listu Le Monde

http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/acheter.cgi?offre=ARCHIVES&type_item=ART_ARCH_30J&objet_id=20689 (on-line text, 29. 4. 1999)

2) Obětmi obchodu s orgány se za války v Kosovu stali i Češi

http://zpravy.idnes.cz/obetmi-obchodu-s-organy-se-za-valky-v-kosovu-stali-i-cesi-p2x-/zahranicni.aspx?c=A091228_192516_zahranicni_ipl (on-line text, 28. 12. 2009)

3) Albánci zuří. Kostiruce chce film o obchodu s orgány v Kosovu

http://kultura.idnes.cz/kusturica-film-o-obchodu-s-lidskymi-organy-f2g-/filmvideo.aspx?c=A130403_121723_filmvideo_jaz (on-line text, 3. 4. 2013)

4) Hradecký, J. Orgánostore. Maxim: Kosovo, 2013, roč. 10, č. 11, s. 51

5) Uloupené Kosovo – film

http://www.csfd.cz/film/242238-uloupene-kosovo/ (on-line text, 3. 11. 2013)