Rasismus, xenofobie a trocha filosofie

Dnes jsem znaven u práce zašel opět na blog a velmi mne zaujaly blogy Františka Matějky, všechna čest. Zdravý selský rozum tu kraluje a nedá se říci nic jiného, než že je to prostě naštvaný občan co má bohužel pravdu. Rozhodl jsem se taky přispět trochou do mlýna.

Moje úvaha bude ryze filosofická. Již léta se držím pravdy, že přihlášením se k nějaké skupině či straně o sobě i něco říkám. Není tedy pravda, jako hrdý šachista se bude předpokládat, že ty šachy umím, že jsem přemýšlivý chlapík a že si tak trochu rád hraji. Určitě je ten názor i utvářen zkušeností ostatních lidí se mnou.

To samé se předpokládá když se jako občan přihlásím k tomu, že jsem Róm. Taky budu zastupovat určitou skupinu a také o mě si lidé udělají názor na základě zkušenosti s jinými Rómy.

Pokud je tedy zkušenost s Rómy u většiny lidí negativní nedá se bohužel nic dělat, stejně jako se šachista nezbaví šachovnice, nezbaví se Róm negativního pohledu okolí tím, že bude vykřikovat "jiný Róm".

Pak je ale otázkou zda se má tento "Róm" k Rómum ještě hlásit, nebo pokud se k nim hlásí, vykřikováním že je jiný, jen dokazuje obecně platnou tezi Róma příživníka a zloděje.

Proto bych chtěl romské čtenáře poprosit, nevykřikujte: "Jsem jiný Róm", ale:

"Jsem Róm a udělám vše proto, aby se názory spoluobčanů na mé etnikum změnilo."

A obecně k xenofobii a rasismu, je otázkou, kdy má rasismus a xenofobie smutnou pravdu a kde je jen společenskou přítěží. Protože pokud  jsem xenofóbní na základě osobní zkušenosti.

Např. v situaci 5 cikánů nabízí pravidelně fet a kradené zboží. A já jsem si pak držím peněženku když projde skupina Rómu, co nápadně často narází do okolních lidí a drží si přitom svetry přes lokty proklatě nízko.

Nebylo by proti lidskému rozumu kdybych jim slepě důvěřoval a bobře si s nimi připil ze špinavé lahve od burčáku?

Já myslím že bylo.

Na druhou stranu mi nikdo nevysvětlí jak je možné na ulici zmlátit pokojně procházejícího občana tmavé pleti, jen protože je tmavá.  Je to stejná levárna a hloupost jako dát žebrajícímu fetákovi na ulici peníze.

Nestavím se do pozice soudce, nesoudím etnikum, vždy jen a jen jedince a dám na osobní zkušenost. Snad proto  se nebojím říci:"Vážení politici  zastavte ty romské povaleče, je nejvyšší čas"

(Vážený čtenář promine pravopisné chyby, chybějící čárky atd. už se připozdívá a já už to prostě nevidím)