Nesnáším rodiče, špatně ho vychovali

Každý z nás to jistě zažil, věčné téma.Stále stejné dilema řešíme ve vztahu s tchýní, tchánem. Synek či dcerka jsou  v jádru dobří, jen kdyby ho ti rodiče nezkazili.

Na společenských dýchanicích můžeme slyšet kuriozity typu, otírá použitými ponožkami televizi, prdí, krká, dloube se v nose a cvrnká po pokoji, či hrabe si na přirození.
To se dá ještě přežít, ale občas se objevují horší věci, jako např. je to sobec, vyžere ledničku a majzne sebou do peřin, nemeje se, nečistí si zuby.

Proboha co ty rodiče s ním dělali? Vždyť ho nevychovali. Já je prostě nenávidím!!
Jenže když nad tím člověk dumá, ty rodiče také někdo vychoval i ty praprarodiče prarodičů na samostatný život někdo připravil. Tímto způsobem se Darwinovým žebříčkem dostaneme k opici, co kálela do hnízda tam kde bylo místo pro spaní a nevybírala alfa samci vši ze srsti.
Stále dumám, že v době kdy naše evoluce procházela hrdlem lahve (bylo nás jen pár jedinců) se nenašel slušnej Homo co tu jednu nejapnou lidskou opici nesejmul.

Dnes bychom měli jen slušné jedince, taktní a vychované, ale třeba nám tahle odlišnost je potřeba.
Právě naše morálka je tvořena souhrnem veškerého našeho chování a v tom v čem se shodujeme, to považujeme za morální.

A třeba je i tohle otázkou vývoje.
Kdo ví. Jisté však je že i dál budeme prdět, říhat a onanovat, ať už veřejně či v soukromí.