Malý, ne však krátký. Tak co. Z matematiky, dějepisu, zeměpisu, češtiny…? Samá voda. Možná díky Bohu, řeknou si mnozí. Zkuste si udělat celodenní testík z…
pozorování tváří kolemjdoucích lidí.
Zkuste to. Co myslíte že uvidíte?
usmívající se tváře?
zasmušilé tváře?
zatrpklé tváře?
rozesmáté tváře?
mračící se tváře?
…?
Chodím, takže vidím. Už dlouho si dělám tenhle testík. Dá se říci každý den. Popravdě řečeno vidím v absolutní většině zasmušilé, nevýrazné, nic neříkající tváře, skoro bych si dovolil říci apatické, nepřítomné. Tváře s očima sklopenýma dolů. Opravdu vyjímečně vidím usmívajícího se člověka. To mě oblaží a vzájemně si předáme úsměv. Rozumíme si.
Ptám si proč?
To potkávám jen lidi s nějakými problémy, nebo v nějakém stresu? To by potvrzovalo můj pocit, že jsme nemocná, ne mocná občanská společnost. Tak se trochu snažím rozdávat na ulici, všude, úsměv. Nedělám reklamu na zubní pastu. Stačí jen lehce zvednout koutky rtů a naznačit. Je to snadné, je to léčivé, je to povzbuzující jak pro nás, tak pro všechny kolem. Prospěje to nám všem. Zkuste se všímat tváří kolemjdoucích lidí. Zkuste si po dni vyhodnotit jaké tváře, jaká nálada je mezi lidmi.
Výraz tváře je vypovídající nonverbální komunikací.
Výraz v tvářích vždy odráží určitou míru spokojenosti, nespokojenosti se svým životem, se sebou, se společností ve které žiji.
Nebo opět platí známá věta “Naše země nezkvétá”?
Podle mého dlouhodobého průzkumu z tváří lidí je výsledek jednoznačný.
Nezkvétá. Ani duševně, ani duchovně, ani materiálně. S dluhy žádná země nezkvétá.
To je fikce, která je nám všem předkládána.
Zahradníku, co s tím uděláš?
Z myšlenek a tváří sepsal: Chalupský Pavel
