Když jsem 24.12. 2016 v 12.30 hod. pochodoval lesem, spíše prodíral se houštinami, byl jsem na jednom místě, daleko od civilizace konfrontován s jedním z Vesmírných zákonů.
Zákon synchronicity. Opravdu nevím, zda Albert Einstein byl někdy s tímto vesmírným zákonem konfrontován, ale asi ne, neboť jsem se ve škole o něm neučil.
V čem zákon spočívá? Asi před měsícem jsem se také prodíral houštinami našeho lesa a najednou jsem spatřil pneumatiku od osobního auta. Napsal jsem zamyšlení viz http://pavelchalupsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=572337.
Abych držel pointu, tak uvádím, že jsem tehdy vyslovil do Vesmíru přesvědčení, že i kdybych našel v lese pneumatiku od traktoru, tak ji budu kutálet před sebou domů.
Už je vám Zákon synchronicity jasný? Ano! Já potkal v hlubokém lese pneumatiku od lesního traktoru. Ležela tam hodně dlouho. Byla z části již porostlá mechy a borůvčím. Kolik asi houbařů, borůvkáčů a lesních dělníků ji během té doby potkalo? Asi bysme se divili, ale nechci nikomu sahat do svědomí. Každý máme své. Já bych před pár lety taky.....prošel kolem.
Hned jsem si vzpomněl na moji myšlenku o traktorové pneumatice. "Říkal jsi myšlenkově, že i jí by si odkutálel. Tak se předveď". Mé kroky byly tímto zákonem nasměrovány tam, kam měly.
Tak jsem se předvedl. Vyhrnuv si rukávy, vydoloval jsem pneumatiku ze spárů přírody. Nechtěla ji pustit. Bylo zapotřebí opravdové síly. Možná by ji za 100 let zcela pohltila. Tak jako pohltí i nás.
Zkrátím to. Kutálel jsem pneumatiku domů. Minimálně kilometr po lesních cestách, necestách.
Takhle funguje Vesmírný zákon synchronicity. Vyšlete myšlenku, nebo přání a při určité konstelaci jste vyslyšeni. A takhle se zase plní sliby a vyslané myšlenky. A nejen o Vánocích. Co mě potká příště?
Z myšlenek a prožitku sepsal: Chalupský Pavel
