Vulgárnost, samolibost, sebestřednost...

...a dalo by se pokračovat dál a dál. Je to jen malý výčet lidských, a shodneme se, záporných vlastností. Necílím na konkrétního politika, i když se to nabízí. Bylo by to ale laciné.                           

Dejme si ruku na srdce. Každý z nás byl během svého života, alespoň okamžik, jejich nositelem.

Nejsou to tedy vlastnosti jen nejmenovaného politika, ale někdy i naše. Je to lidské, je to normální. Jde jen o to, jak dlouho jsme jejich nositeli. Pokud si to uvědomíme a pracujeme s tím, netřeba se obviňovat, odsuzovat. Je třeba s pokorou přiznat, že i to jsem JÁ. Pak je jen na nás samotných, zda tyto a jiné záporné vlastnosti, které sami se sebou identifikujeme přijmeme a budeme pracovat na jejich minimalizaci.

Jak? Třeba tak, že jim nebudeme věnovat naši pozornost, to znamená naši energii. Tuto pozornost, tedy energii budeme moci věnovat rozvíjení našich pozitivních vlastností. I ty je zapotřebí u sebe identifikovat, pojmenovat a začít pracovat na jejich rozvíjení, posilování. Tím zcela zákonitě odebereme energii našim záporným vlastnostem a bude docházet ke kultivaci Duše a srdce.

Jak? Už jsem to v jednom mém zamyšlení zmiňoval. Kladné vlastnosti vychází z naší Lásky, tedy srdce. Záporné vlastnosti ze strachu, tedy z Ega. Ve své podstatě je to vše velice jednoduché. Přišli jsme do tohoto života proto, abychom se zde nejen tomuto naučili, respektive rozpomněli.

Mnozí z nás mají tu schopnost vidět a identifikovat záporné vlastnosti na všech ostatních, ale u sebe samých trpíme krátkozrakostí a neznalostí. Proto je tak důležité přiznat sám sobě, že i JÁ jsem jejich nositelem.

Vzpomeňme jak často, kolikrát denně, věnujeme své myšlenky, svoji energii tomu, abychom kritizovali, posuzovali, hodnotili vlastně cokoliv u druhých. Někdy se mi zdá, že jsme tohle dokázali dovézt k dokonalosti. To by nám šlo. V tomhle směru se učíme velice rychle a dobře.

Zrovna tak rychle a dobře se můžeme naučit opaku. Pomůžeme tím v prvé řadě sami sobě otevřít srdce. To je první krok, a pak už stačí málo.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel