Moji vrstevníci a ti kteří prošli vojenskou základní službou si určitě vzpomenou na tuhle větu. Osobně jsem ji slyšel mnohokrát a z vlastních zkušeností vím, že u mnohých z nás došlo k osobnostní změně a určitému zrání.
Vojna z nás chlapy neudělala a ani nemohla. Je to o životní cestě, o cestě zrání. Je vždy otázkou, co si pod pojmem muž a chlap představit. Každý máme jinou představu.
Mužské pohlaví máme, jsme tedy muži a jsme jedni ze stáda. Chlapem se nenarodíme, tím se během života můžeme stát. Můžeme, ale nemusíme. Ne každý muž má touhu a potřebu státi se chlapem. Víme vůbec co to obnáší?
V dnešní době je ustálená představa chlapáka se ztepilou postavou, s nezbytně vyholenou hlavou a nezbytným plnovousem. A abych nezapomněl, nezbytným tetováním nejlépe na bicepsech, hrudi a krku. Ať všichni vidí, že nejsem žádný mejdlo, ale kus pořádnýho chlapa drsoně.
Opravdu jsou tohle atributy chlapa? Opravdu z muže udělá chlapa to, že se nacpe všelijakými podpůrnými prostředky, bude trávit dny v posilovnách a při trénincích bojových sportů? Opravdu?
Kdo si to myslí, ať si to myslí. Brát mu to nebudu a nechci. Jen se zamýšlím nad tím, zda těmi atributy není něco jiného. Svaly, vyholená hlava, plnovous po vzoru....tetování po vzoru....to dle mého názoru nejsou. Nejsou totiž jeho podstatou, jeho stavebním kamenem. Tak co?
Myslím, že stavebním kamenem chlapství není muskulatura, ale vnitřní síla, integrita. Jasné životní zacílení, směřování, nalezení svého životního poslání.
K vnější síle patří i vnitřní síla klidu, ovládání svých emocí, soustředění, empatie, vnitřní rovnováha, dodržování slibu a slova.... Dalo by se pokračovat.
Tak nějak tiše přemýšlím sám nad sebou...Znám pár mužů, kteří mé atributy chlapství splňují. Ani jeden z nich své chlapství nedává vnějšími znaky najevo.
Proč? Nepotřebují to. Nepotřebuje to jejich EGO. Mají ho totiž pod kontrolou.
To znamená, že mají sami sebe pod svojí kontrolou. Proč? Jsou to chlapy.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
