a tak jsem se rozhodl, že si doplním vzdělání. Finančí vzdělání. Člověk se má stále učit, a tak jsem navštívil základní seminář. Zdůrazňuji základní. Naslouchal jsem různým finančním a ekonomickým poučkám a jedna zní...
Změňte vzorec myšlení. Spíš přemýšlejte nad tím jak peníze vydělat, než jak je ušetřit. Na co soustředíte svoji energii, to zesilujete.
To je jedno ze základních pravidel finanční gramotnosti, finančního rozvoje a zdravých financí. Pokud budete jen neustále v zajetí myšlenkového vzorce jak ušetřit, nikam se neposunete. Budete neustále stagnovat. Neustálým šetřením se k finanční stabilitě neposunete.
Tohle by se mělo tesat do kamene a skript na ekonomických fakultách.
Celý život jsem žil v myšlenkovém vzorci, že pokud chci získat a mít peníze, tak musím ŠETŘIT. Tuhle mantru jsem slýchával od dětství, takže se mi vzorec šetření vryl hluboko do paměti.
Dobře, nemám ekonomické a finanční vzdělání, ale jak je možné, že stále a dokola v mediálním prostoru slýchám již desítky let všemožné ekonomické poradce se špičkovým vzděláním, kteří stále dokola opakují stejnou mantru, stejný vzorec finanančího myšlení jako jsem měl dlouhé roky já. Musíme ŠETŘIT.
Žádné přemýšlení jak má stát peníze vydělávat, pozor ne na občanech, ale jak má šetřit, pozor, právě na občanech. Nejlépe na těch finančně nejzranitelnějších.
Stát musí šetřit, občané se musí uskrovnit, stát nemá peníze. Pořád dokolečka.
Vůbec od nich neslyším tu základní finanční poučku. Budeme přemýšlet jak stát může peníze vydělat, aby mohl uspokojit potřeby svých občanů a nemusel na nich šetřit. Říká se tomu společenská smlouva.
Tak si pokládám jednoduchou otázku. Má stát, potažmo politici zájem, aby jeho občané měli alespoň základy finanční gramotnosti, když tyhle základy chybí jemu samotnému?
Proč mám pořád vtíravou myšlenku, že ten zájem nemá?
Z postřehů a myšlenek základního finančního semináře sepsal: Chalupský Pavel
