Tak Vám povím paní Mullerová...

že tak nějak pořád přemýšlím, kam se ta naše společnost dostala. Kam to až dotáhla. Koukám paní Mullerová, že hoooodně vysoko. Vždyť se kouknou, dneska už lidem není nic svatý…  

jenom ty peníze. Vždyť se za ně dá koupit ouúplně všecko.

Všecko pane Švejk? To snad ne, říká paní Mullerová. Úplně všecko paní Mullerová, vždyť to čtu tady v novinách, a když to tam píšou paní Mullerová, tak je to ouplná pravda. Jako že se Švejk menuju.

Tady třeba čtu, že se za peníze dá koupit ouplně všecko. Že pro většinu lidí v naší společnosti má cenu jen to, co se dá koupit. Vždyť i ty svatý obrázky, svaté pomazání, křest a zpověď. Vše se zobchoduje. 

Tak si říkám paní Mullerová kam se ten náš svět řítí. 

Malá přesmyčka a Švejk, Dobrý voják Švejk, se ocitl ve 21.století. Co by asi tak řekl paní Mullerové?

Paní Mullerová neměl jsem pravdu. Měl jsem totiž vhled do budoucnosti a nyní vidím, že je ta situace mnohem horší, než za Císaře pána. Jak to myslej pane Švejk otáže se paní Mullerová. To víte, já jsem jen prostá žena a politice nerozumím.

Tak jak to říkám paní Mullerová. Dneska si lidi už můžou za ty jejich peníze koupit i dobrou pověst, diplom na jejich škole, a svatý obrázky, ty už ani nekupujou. Místo nich kupujou prý ňáký znalecký posudky když jsou u toho soudu, aby to vyhráli, ani nevím co to je. Potom ňáký výběrový řízení, ale to prý s autem nemá nic společnýho. A prý i novou identitu, či co. No prostě všecko.

Co to je pane Švejk ta identita? Nooo, to je jako to, že teď jste paní Mullerová a zítra budete paní Nováková, nebo pan Novák. Co to povídaj pane Švejk. Vždyť já jsem od narození Mullerová. To vůbec nevadí, odvětil Švejk.

Peníze se totiž  staly Bohem a co se nedá koupit, nemá cenu, paní Mullerová. Až tam to dotáhla ta nová společnost.

Když máte peníze, můžete být kýmkoliv. Dokonce i císařem pánem. Co to motám paní Mullerová, chtěl jsem říct panem prezidentem. Víte paní Mullerová, kdo má prachy a prý nějaké PR, tak může být i Císařem pánem. Co to povídám, prezidentem. A kdo to je ten prezident pane Švejk. To je takový nový Císař pán. Lidičky ho pořád uctívají jako našeho Císaře pána Františka Josefa I. 

Jeho obrazy sic nevisí v hospodách, jó to byla jinačí doba, ale ve školách a ňákých úřadech ano. Jen ty vajíčka a rajčata na něho občas házejí. To se ale nedělá paní Mullerová. To by se nemělo. Jednou je to Císař pán, i když třeba prezident a ať je to ten, nebo ten nepraštíme ho pometlem.

Tak nevím paní Mullerová, ale říkal hospodský od Černýho vola, že každý slabý stát je předurčen k zániku a že naši drahou vlast vovinuly ňáký mraky. Tak nevím o kterém státu to mluvil a co jsou ty mraky. Že by to byly ty peníze…?

Otázka zní. Měl hostinský od Černého vola na mysli konkrétní stát a Švejk ty peníze? 
Vše co jest napsáno je samozřejmě fikce. Nebo ne?

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel