Švejkovo jinotaje, aneb historie se stále opakuje.

Kdepak Švejk, na toho si nepřijdou. Ani páni z policejního ředitelství. A že tam jsou páni detektivové, kteří mají za tý války mimo psaní vyhlášek, chytání kapsářů, kasařů a prodejných děvčat, zjišťovat nálady obyvatel.  

Přímá citace z Haškova díla.

Budovu policejního ředitelství ovanul duch cizí autority, která zjišťovala, jak dalece jest obyvatelstvo nadšeno pro válku. Kromě několika vyjímek, lidí, kteří nezapřeli, že jsou synové národa, který má vykrvácet pro zájmy jemu úplně cizí.

A pak že se historie neopakuje věděj pánové? Řek Švejk hostinskýmu Palivcovi a náhodným štamgastům, se kterýma u stolu popíjel své oblíbené smíchovské pivo. Když jsem tohle čet v Národní političce, tak jsem se rozhod, že se před tou válkou a maršbataliónem schovám do KRITu. No věděj přece, že KRIT je vždy od toho, aby jich kryl. To dá rozum, to pochopěj i malomocní.

Když jsem na tu Letnou, přišel, a nebyl jsem sám, tak nás hnali jak Turky od Vídně a nadávali do zrádců, kteří nechtěj bojovat za toho jejich Císaře pána. Marně jsem jim vysvětloval, že mám reuma a že jsem byl diagnostikovanej jako úřední blb, ale oni, že blbů tady maj dost a že jsem das is čechyš simulante banden a vyhrožovali mi ňákým doktorem Grýnštajnem.

A co oni na to pane Švejk, to si přece nenechaj líbit, optal se hostinský Palivec. Já bych jim...a už napřahoval svoji ruku. Počkaj pane hostinský. To není jen tak dát c. k. úředníkovi přes držku. Z toho by ihned koukal maršbatalión, tedy po našem marškumpačka přímo na ruskou frontu. A tam je to prý nejhorší. Znají ty ruský zimy? I tomu Napoleonovi tam zmrzl úsměv na tváři.

Tam se nikomu nechce a naši vojáci prý zpívaj červený šátečku kolem se toč, jedeme na Rusa nevíme proč. Italská fronta taky nic moc, ale zase je tam teplo a mají prý dobrou pizzu. Nejlepčí je prý ta západní. Včera psali v Národní političce, že Na západní frontě klid. 

Tak jak to vyřešili pane Švejk, ptal se netrpělivě hostinský Palivec a už si zase vyhrnoval rukávy, že půjde na ty rakušáky do toho KRITu. Počkaj pane Palivec.

To se musí řešit diplomaticky.

Věděj přece, že násilí plodí zase jen  to násilí. Horká hlava holý neštěstí. To takhle jeden holič v oficíne ve Vodičkový ulici se splet a vylil panu vašnostovi na hlavu vařící vodu až mu vlasy slezly jak spařený slepici peří. Ani stříhat ho nemusel. Měl holou hlavu z holýho neštěstí. 

Základem všeho je diplomacie, projevil se ve Švejkovi filosofický duch. 

Chápu jich, že v jejich hospodě musí jít mnohdá diplomacie stranou a když host, i když váženej, chová se neváženě a neposlechnou, tak přes tu jejich držku dostat musí. To mnohdá nejde. Obzvlášť když si hraje na Maďara a mele samý neptudum.

Já ale zjistil, že v tom KRITu velí ňákej prej rakušan, prej od města Kolínečku Kolíne, stojíš v pěkné rovině...  A tam já vám znám jednoho mladýho myslivce, který chodí do lesíčka na čekanou a měla ho ráda dívenka... Tak jsem za nima jel parní c. k. dráhou. 

No a myslivec mi řek, až jsem se lek, že to není Rakušan ale Čech.

Tak nevím, nevím, co to toho českýho rakušana napadlo vytvořit kryt, když je k ničemu.
A koho myslej pane Švejk. Toho Rakušana, nebo ten jejich KRIT, ptal se hostinský Palivec.

A to je právě jeden z mnoha Švejkovo jinotajů.

Z možných myšlenek a jinotajů Švejka Josefa sepsal: Chalupský Pavel