Stánek s pečivem.

Nemůžu jinak. Když jsem před pár lety začal psát blogy řekl jsem si, že nebudu a nechci psát o politice. Vydrželo mi to dlouho, i když pokušení zde x- krát bylo. Znáte to. Přijde poslední kapka…  

a na poušti vyroste strom. Vyrostl.

Pracovní povinnosti mě zavedli do Olomouce. Kdysi jsem zde strávil pěkných pár let života a rád vzpomínám. Jdu si koupit něco k jídlu. Vidím obří hypermarket. Už už jsem tam chtěl jít, když…

jsem uviděl opodál stojící malý, nenápadný stánek malé místní řemeslné pekárny.

A dobře jsem udělal. Žádné průmyslově zpracovávané pečivo, které lidskou ruku nevidělo a ještě bylo před prodejem hluboce zmrazeno, a pak s hrdostí čerstvě rozpečeno. My máme vlastní pekárnu. My pečeme x-krát denně zní z reklam.

Jen zapomněli dodat rozpékáme. Klamání spotřebitele??? Na to se u nás nehraje, to se neřeší.

Ale zpět ke stánku. Ceny velmi přijatelné. S mlsným jazykem hledím na koláče všeho druhu a velikostí, frgále, záviny, svatební koláčky... Chleby všeho druhu, rohlíky všeho druhu. Každý si vybere. 

Každý?

Vedle mě stojí babička. Taky hledí, taky si zřejmě vybírá a nemůže vybrat. Se zalíbením hledí na frgále. Poradím ji frgál s tvarohem a borůvkami za 66 kč. Cena solidní za středně velký frgál. 

Když je to ale moc drahý, odpoví mi a hned si sama odpoví. To víte energie jsou drahý. A odešla, i když jsem se nabídl, že ho koupím. Má svoji hrdost.

Je mi STYDNO. Opravdu je mi STYDNO, když slyším a vidím babičku, která celý život pracovala, vychovala děti a teď je pro ní frgál za 66 korun drahý a nemůže si ho koupit. 

Proč je STYDNO mně. Proč? Ptám se. Proč není stydno těm, kteří o cenách energií rozhodují? Ví to vůbec? Co by asi babičce řekli? Ano, energie jsme zdražili a ještě jsme Vám důchodcům tisícovku nedali, ale sami sobě přidali.

Přiznám se, že se mnou cloumaly emoce. O politice jsem nikdy psát nechtěl, ale krátký rozhovor s babičkou u stánku s pečivem rozhodl.

Vysílám jasný signál. Styďte se a Vy senioři, probuďte se. Energie nejsou drahý. Jen  NĚKDO je drahými udělal. 

PS: Kdybych u stánku nepotkal babičku, psal bych jiné téma.

Z myšlenek a rozhovoru u stánku s pečivem sepsal: Chalupský Pavel