Špatné znamení a práskání bičem.

Živý rozhovor. Matka  říká dceři, že jí spadla v bytě polička ze zdi. Dcera na to, mami mně spadl ten den závěs. Mami, to bude špatné znamení. No, co jiného by to mohlo být, řekla máma. Dodávám. Nedej Bože, aby to třeba bylo…  

dobré znamení. To snad ne.

Proč jsme MY lidé nastaveni tak, že spíš očekáváme něco špatného, hrozného, možná i fatálního?

Zlaté pravidlo zní: Naučme se žít bez očekávání. Mít neutrální pocit, postoj. Očekávání je totiž velice ošidná věc. Upneme se k našemu očekávání a ...

Obecně se říká, že někdo má negativní postoj k tomu co v životě přichází, někdo pozitivní. Jak ale vnímám lidi kolem sebe, převládá negativní. PROČ ?

Něco to o nás i nastavení společnosti vypovídá. Ani se nedivím. Od rána do rána jsme zahlcováni většinou negativními informacemi. Mnozí je vyhledávají, mnozí je vytváří, a pak se sami tím utvrzují. Vidíš mámo, já jsem ti to říkal(a). Svět stojí prd. 

Tak si někdy říkám. Je to záměr zahlcovat lidskou společnost negativy? Něco tomu nahrává, protože lidský strach je dobrým bičem a když jej drží v ruce ... Stačí jen práskat negativní zprávu za zprávou a koně táhnou kam mají. Mají strach. Pod bičem se přikrčí, zkrotnou a tím jsou lépe ovladatelní. Prásk, prásk...Něco, či někoho mi to připomíná.

Tohle chceme? Chce to svobodná společnost? Je to její smysl? Má to ve svých genech, základech? Je to k jejímu prospěchu, nebo jen ku prospěchu kočího? Pokud se práská bičem ve vzduchu, ještě to jde, že jo. Přikrčíme se, ohneme hřbet, ale jinak to jde. Jednou ale může bič dopadnout na záda každého z nás. 

Každého z nás se může dotknout. Vlastně se už dotýká. A záda cítí bolest. Většinou jsou to koně již přestárlí, nebo příliš mladí, nebo s hříbátky. Ti se právě buď už neumí, nebo ještě neumí bránit.

Není hodno člověka práskat po zádech někoho, kdo se neumí, či nemůže bránit.

Když žije lidská společnost, a vlastně každá živá bytost, pod dlouhodobým tlakem, strachem, negativy, stresem, co to s ní asi udělá? Stačí se podívat otevřenýma, vnímavíma očima kolem sebe.
Líbí se nám to? A neříkejme, že pozitivní zprávy v naší společnosti nejsou. JSOU, ALE...

I koně se umí vzepřít. Umí shodit kočího ze sedla když moc práská bičem a zatíná ostruhy do slabin.

Pozor na to páni kočí.

Z myšlenek o společnosti sepsal: Chalupský Pavel