Souboj vs. soutěž.

Pomalu ale jistě, někde velice nenápadně, nám začíná prezidentské klání. Někteří kandidáti se již představili, někteří takticky vyčkávají, někteří se tváří, jako by se jich to netýkalo. Zkusme se zamyslet, proč…  

se pořád a neustále v mediích hovoří o boji o prezidentskou funkci.

Jistě jste si všimli, že jsem v úvodu napsal...začíná prezidentské klání…

Ano. Začíná klání, soutěž, výzva…. uchazečů.

V žádném případě, a to prosím zvýrazňuji, nezačíná BOJ či SOUBOJ o prezidentskou funkci.

Zkusí mi někdo normálně lidsky vysvětlit, proč mají kandidáti BOJOVAT? 

To se budou prát, boxovat, šermovat, střílet po sobě. Proč máme pořád dokola potřebu o všechno bojovat? 

Žádný politický BOJ, žádný BOJ o prezidentskou funkci, žádný BOJ o náš hlas, žádný BOJ o naši přízeň, žádný BOJ…Všem by přece mělo jít o naše společenské blaho. O to není třeba mezi sebou BOJOVAT. Pokud to ovšem myslí poctivě. Pokud jim jde jen o blaho jejich vlastní, či blaho úzké zájmové skupiny, tak chápu, že to vnímají jako BOJ. 

Takže o co a koho jim tedy jde?

Každý BOJ je primárně agrese. To je přece původ slova. Myslím, že v naší lidské společnosti je už agrese, jak slovní, tak fyzické, nad únosnou míru. Nemusíme na rozdíl od našich pra pra prapředků opravdu BOJOVAT o přežití.

Takže NEBOJUJME ani slovně, nebo budeme vyslyšeni a budeme BOJOVAT v pravém slova smyslu o přežití.

Važme slova. Slyšíme to ze všech stran.

To je tak těžké tohle pochopit? 

Z myšlenek a poslechu sepsal: Chalupský Pavel