Rybičky, rybičky, rybáři jdou.

Vzpomínáte na tuhle dětskou hru? Spočívala v tom, že se pár dětí chytlo za ruce, čímž vytvořily pomyslnou síť a šly proti dalším dětem, které se snažily síti uniknout.  

Kdeže ta dětská léta jsou. Kdo byl do sítě lapen, stal se také rybářem, a tak síť houstla a houstla. Byla to krásná nevinná dětská hra, která neublížila, naopak rozvíjela, a co je hlavní, nevznikala na ni závislost.

Už tušíte o jaké síti se zamýšlím. Asi se nespletu. Jsme v ní všichni. Stali jsme se dobrovolně rybičkami. Je pouze otázkou jak dlouho se v té síti třepeme. Ze sítí není snadného úniku. Pozorovali jste někdy pavouka, který splétá své sítě a mouchu, která se do ní chytila? Pozorovali jste někdy rybku, která se zamotala do rybářovy sítě. Takřka není úniku. To je účelem sítí.

V podobných situacích se nacházíme i MY. Jsme lapeni, zamotáni. Dokonce dobrovolně a vědomě. Ta rybka ani moucha síť nevidí. MY také ne, ale máme o ní dost informací a určitou míru vědění. Jen nám nikdo neřekne, jak je naše síť nebezpečná, zákeřná svojí návykovostí, svým podprahovým působením.

Lapeni už jsme. Ano. Je to jen a jen na nás. Je pouze otázkou, jak dlouho se v ní budeme dobrovolně třepat. Síť se brání, nechce nás pustit, má na nás připravené různé pasti a pastičky, různá zdůvodnění proč je nutné a vlastně dobré a potřebné v ní setrvávat. Potřebuje naši energii, pozornost, čas. Snaží se ovládat naši vůli. Pomalu, ale jistě nad námi získává moc. Nenechme si ji vzít jinak přestaneme být svobodnou lidskou bytostí. Naše vůle a moc nad sebou samým z nás dělá svobodného člověka.

Cítíme se býti v síti harmoničtějšími, nebo je tomu naopak. Ale ruku na srdce.

Pokud ne, vyhlašme poplach nejvyššího stupně. Tohle chceme? Chceme být všichni závisláci? To nestačí cigára, chlast, drogy, čokoláda, léky...? Mnozí dobře víme, co to je závislost. Na čemkoliv. Zkusme se učit být sami sebou, s naší vůlí a mocí, ne rybkou v síti.

A MY v naší nevědomé, dobré víře, zasíťujeme celou planetu. Omotáme do sítě celou Matku Zemi. Vytvoříme kokon. Země se kvůli tomu nepřestane točit. Ta se lapit nedá. MY ano.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel