Probouzej touhu s ní už neklopýtneš….Zpívá se v jedné písni. Co je to touha. Jak a kde ji hledat, probouzet, nacházet, prožívat. Jako vše i poznání touhy začíná už v dětství. Jak a proč? Dovolím si dát příklad.
Mnohé děti dostávají dárky dřív, než po nich začnou toužit.
Všeho je přehršel, Och, jak krásná a mnohovrstevnatá čeština jest. Vzpomínám na své dětství kde sice nebyla bída, ale zase nebyl přebytek. Přebytek čehokoliv. Ano někdy byl i nedostatek, ale měli jsme tím pádem možnost poznat touhu. Touhu po něčem co bylo v té době vzácné.
I touha je svým způsobem zázrak. A jako zázrak je vzácná.
Toužil jsem po pár věcech. Mít pár angličáků a sestra chtěla mrkací panenku. Vždy trvalo nějakou dobu, než se má touha naplnila. Byla to doba očekávání, touhy, která každým dnem vzrůstala. Naše touha se plnila o Vánocích.
Byla to doba touhy poznání. Touha je něco, co nejde koupit hned, najít hned, obstarat si hned v e-shopu a do dvou dnů ji máte doma. To je jednoduchá cesta.
Cesta touhy je spletitější. Cesta těšení jednodušší. Někdy je dlouhá a tím nás prověřuje, zda je naše touha správná. Zda nejde jen o povrchnost, oslepení. Proto prosím, učme děti touze, očekávání příchodu touhy.
Mnohdy dětem plníme jejich sny a představy ještě dříve, než začnou toužit. Nestačí touhu probudit. Za touhou se musí jít, něco pro ni udělat.
Touha je opravdu cesta i cíl. Někdy životní cíl. Znám to osobně.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
