Prý je touha zázrak.

Probouzej touhu s ní už neklopýtneš….Zpívá se v jedné písni. Co je to touha. Jak a kde ji hledat, probouzet, nacházet, prožívat. Jako vše i poznání touhy začíná už v dětství. Jak a proč? Dovolím si dát příklad.  

Mnohé děti dostávají dárky dřív, než po nich začnou toužit.

Všeho je přehršel, Och, jak krásná a mnohovrstevnatá čeština jest. Vzpomínám na své dětství kde sice nebyla bída, ale zase nebyl přebytek. Přebytek čehokoliv. Ano někdy byl i nedostatek, ale měli jsme tím pádem možnost poznat touhu. Touhu po něčem co bylo v té době vzácné. 

I touha je svým způsobem zázrak. A jako zázrak je vzácná. 

Toužil jsem po pár věcech. Mít pár angličáků a sestra chtěla mrkací panenku. Vždy trvalo nějakou dobu, než se má touha naplnila. Byla to doba očekávání, touhy, která každým dnem vzrůstala. Naše touha se plnila o Vánocích.

Byla to doba touhy poznání. Touha je něco, co nejde koupit hned, najít hned, obstarat si hned v e-shopu a do dvou dnů ji máte doma. To je jednoduchá cesta. 

Cesta touhy je spletitější. Cesta těšení jednodušší. Někdy je dlouhá a tím nás prověřuje, zda je naše touha správná. Zda nejde jen o povrchnost, oslepení. Proto prosím, učme děti touze, očekávání příchodu touhy.

Mnohdy dětem plníme jejich sny a představy ještě dříve, než začnou toužit. Nestačí touhu probudit. Za touhou se musí jít, něco pro ni udělat.

Touha je opravdu cesta i cíl. Někdy životní cíl. Znám to osobně.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel