Základem slova asi nebude Chod, obyvatel Chodska, ale choditi. Chodník je pozemní komunikace, která slouží chodcům. Toliko Wikipedie. Nejdůležitější je sloveso slouží. Ví to ale projektanti? Podíváme se na to.
Nebudu se zamýšlet nad tím, že z chodníků se mnohde stala parkoviště, zkusím se zamyslet nad něčím úplně jiným. Slíbil jsem to našim seniorům.
Umíme stavět krásné chodníky. Staré asfaltové, záplatované, se mnohde změnily v krásné chodníky ze zámkové dlažby. Dokonce je vydláždíme s bezpečnostními prvky, výstupky, pro zrakově hendikepované. Chcete šedý, červený, žlutý...chodník? Žádný problém. Všechno umíme.
Co ale páni projektanti neumí?
Neumí vyprojektovat chodník sloužící původnímu smyslu, tedy chodcům. Neumí?
Neumí. Zkuste se projít po našich vesničkách. Zejména tam, kde stojí domek vedle domku a k tomu přináležící vjezd. Vidím to jak u nás, tak v okolí
širém.
Zde se chodníky přizpůsobily autům. Ne chodcům. Chodník má být výškově stejný, ale po rekonstrukci se přizpůsobil autům vjíždějícím na pozemek. Takže milý chodec jde dolu, nahoru, dolu nahoru….Chodník se snižuje na úroveň silnice, aby naše modla mohla velepohodlně chodník, ten cizorodý prvek na komunikaci, přejet.
A co chodec? Ten musí dolu, nahoru, dolu nahoru….Myslíte si, že je to banalita? Jak pro koho. Jak vím od našich starších spoluobčanů, tak pro ně určitě neee. Není to pro ně v žádném případě pohodlná chůze. Musí být neustále ve střehu, kde se chodník snižuje a kde se opět zvedá. Obzvlášť za tmy, či šera. Zrak už tolik neslouží. My taky zestárneme, projektanti taky.
Ale co je nám do chodců, že? Hlavně, že naše autíčka mohou pohodlně, bez drncání přejet chodník.
Přece si neurazím spodní spojler, že?
Z myšlenek nad chodníky sepsal: Chalupský Pavel
¨
