Ó Sokrate, vrať se.

Když tak sleduji, respektive poslouchám náš mediální prostor, nevycházím z úžasu, kolik odborníků na cokoliv dostává prostor a čas vyjadřovat se k čemukoliv. Kdo ale mlčí? Kdo nedostává prostor? Kdo se nedokáže prosadit?  

Filozofové. Proto volám do světa. Ó Sokrate, vrať se. 

Kolik že máme filozofických fakult? Možná až přehršel. Kolik je studentů? Možná až přehršel. Třeba na FF UK kolem 10 tisíc. Na FF MU Brno přes 6 tisíc a kde jsou další fakulty? Kolik z těchto budoucích filozofů zůstane věrno svému studijnímu oboru a kolik z nich to dělá tzv. pro papír? Kolik z nich chce a bude kultivovat veřejný prostor?

Kolik je mezi nimi Sokratů ukáže čas. Za celých 32 let tu žádného nevidím, neslyším.
Sokrates pro své názory stanul před soudem lidu athénského a přijal i trest nejvyšší.

Neodvolal, nezpronevěřil se svému životnímu přesvědčení, své životní filozofii. 
Svojí smrtí dal filozofii život. Tak povstali noví Sokratové.

Proto volám. Ó Sokrate vrať se. Kde jste naši Sokratové?

Doba si vás žádá. Místo vás mluví PR odborníci na všechno. Chybí mi v našem veřejném prostoru filozofický nadhled, rozvaha, úvaha, vhled, vize, věrnost pravdě, zásadovost Sokrata, který se nebál pojmenovat lež převlečenou do pravdivého obleku.

Položme si otázku:

Proč asi Sokrates překážel žalobcům athénským a proč ho porota odsoudila k smrti?
Proč se v našem veřejném prostoru filozofové nevyjadřují?

Vidím určité souvislosti i po více jak dvou tisíci letech.

Vládcům vždy filozofové vadili. A vadí i dnes. I dnes v naší hře na demokracii.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel