Již delší dobu nad ním přemýšlím když sleduji mediální scénu. Proč? Protože kolem sebe vidím, slyším, jak jsme zahlcováni, a myslím zcela záměrně, mnoha a mnoha informacemi. O mnohých, mnohých z nich mám jasný názor. Škvár. Proto…
nové přikázání zní. Dej ať nás nesvádí povrch věcí.
Je tím myšlena povrchnost. Povrchnost všehomíra. Stačí se podívat kolem sebe. Stačí se třeba podívat na zdroje našich informací, kterými jsme zahlcování. Jsme zahlcováni každodenně toliko informacemi, že mnozí z nás čtou jen a jen titulky a podle nich si děláme názor. Je to jistý druh informační inflace, která také vzniká zcela záměrně jako inflace finanční. Je to jen jinak nazvaná měnová reforma.
Každá inflace totiž něco ZNEHODNOCUJE.
Inflace je jako plevel. Nechali jsme si zaplevelit NÁŠ mediální prostor opravdu plevelem. Opravdu mi to přijde cílené.
Cílené ohlupování lidstva, hra na povrchnost.
Čas. Přece nemám čas všechno číst, slýchám od svých kolegů a známých. Stačí jim záplava titulků mezi záplavou různých a jiných reklam, vyskakujících reklamních oken. Tohle vše nás odvádí od jistého soustředění se. Soustředění se hledat hloubku věcí, informací. Hledat jádro a souvislosti.
Jít pod povrch.
Rychlost, rychlost. To je jedno z hlavních hesel dnešní doby. Hlavně rychle. Není nutné se nad vším zamýšlet, kam bysme přišli. Mediální konkurence nás předběhne. A to je opět ztráta zisku.
Proto mi přišla na mysl potřeba nového přikázání.
Proto prosím zpomalme. Nenechme se štvát do uštvání. Neklouzejme po povrchu věcí, informací, dějů, života. Povrch bývá mnohdy kluzký, mnohdy slizký, bahnitý až bažinatý. Mnohdy jen třpytivý, nablýskaný, umělý. Prostě povrchní.
Zkusme se ponořit. Zkusme jít opět k jádru. K jádru věci, podstaty. Vždyť v jádru, v jadýrku, v semínku, tedy ve středu Něčeho, je vždy skryt poklad.
Poklad zrození, uvědomění a pochopení.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
