Před pár lety se mi do ruky dostala kniha Cesta nespoutané ženy. Milé ženy. Milí muži, to je fičák. Není to jednoduché čtení. Není to beletrie, ani červená knihovna. Je to o tom, jak se stát Ženou s velkým Ž.
Kdo to je, co to je nespoutaná Žena? Nebudu zde citovat z knihy, už si to ani přesně nepamatuji, ale dle mých vědomostí a myšlenek je to Žena, která si uvědomuje svoji podstatu Ženy. Lásku Ženy, Smysl Ženy. Víru Ženy. Sílu Ženy. Odvahu Ženy, Radosti Ženy. Živelnosti Ženy. Smyslnosti Ženy. Krásy Ženy. která právě spočívá v její nespoutanosti a ne jednoduché uchopitelnosti pro nás muže.
Proč se tom zmiňuji teď? Potkal jsem jednu mladou ženu. Velmi mladou, ale již s otevřeným vnitřním vědomím. Vědomou si své podstaty, svého nitra, svých přání niterních tužeb. Uvědomil jsem si taky, že vůbec, ale vůbec nezáleží na našem fyzickém věku. To je jen nějaké číslo.
Záleží na vyspělosti a vědomosti Duše. Její Duše se probudila v letech, kdy moje ještě hluboce spala. Už se taky probudila, a proto si rozumí. Staly se kamarády. Duchovními kamarády. Duše vás nezradí, mysl může. Proto si myslím, že duchovní kamarádství je věčné. Je totiž založené na duchovní podstatě.
Nespoutaná Žena si uvědomuje svoji ženskost, své poslání Ženy, svoji individualitu Ženy. Není jednou ze stáda, jde v čele a ukazuje Cestu, ale i své pády. Ta cesta není opravdu jednoduchá. Obzvlášť v dnešní stádové době, kdy jsou stále ženy brány a vnímány mnohými muži jen jako sexuální symbol, či nástroj k ukojení jejich sexuálních potřeb, neboť mnozí muži neustále zaměňují pojem sex a milování.
Pár nespoutaných Žen znám a znám ženy, které se na tuto Cestu vydaly. Tahle Cesta nespoutaných Žen nemá nic společného s feminismem, jak ho známe. Je to vnitřní cesta uvědomění si sama sebe.
Přišla mi myšlenka. Čím více bude nespoutaných Žen, tím více bude pravých Mužů. Proto se ženy nebojte a osvoboďte se z dogmat, které vás svazují po tísíce let. MY vás budeme následovat.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
