Není mříž jako mříž, srdce jako srdce, a tak bych mohl pokračovat, neb čeština je velice bohatá na slova mnoha významů. Budu se ale držet slova kříž, který nás v mnoha podobách doprovází po celý život.
K zamyšlení nad křížem mě přivedla jedna známá. Nebudeme se ale zamýšlet nad jeho náboženským aspektem. Měla na mysli kříže u silnic. Na místech, kde došlo k tragické dopravní nehodě a následnému úmrtí. Řka, že když píšu ty blogy, měl bych napsat nějaké zamyšlení o tom, jak je nechutné, dívat se u silnic na kříže. Tam nemají co dělat.
Ano, je to její názor, který jsem jí nevyvracel. Je pravdou, že křížů, památníků u našich silnic přibývá.Tyto památníky na blízké, jsou mi ale mnohem bližší, než tisíce velkoplošných reklam podél silnic. Jen si říkám co udělat pro to, aby jich nepřibývalo. Než dojedu z domova do krajského města, což je 10 km, míjím 5, slovy pět křížů. A to jedu půlku cesty po obchvatu.
Už jen základ slova obchvat. Chvat, chvátat, tak chvátali až dochvátali. Co tedy udělat pro to, aby křížů u silnice nepřibývalo? Je to možná jednodušší než si myslíme a nemyslím tím větší represi ze strany policie, i když se její preventivní či represivní úlohy nezříkám.
Což takhle zkusit jít druhým řidičům příkladem a třeba si uvědomit, že jsem v minulosti taky nebyl leckdy příkladným řidičem. Vím, není jednoduché nedat průchod svým emocím u silničního piráta, bezohledného řidiče, ale tím si nepomůžeme. Stačí si vzpomenout, zda i my jsme někdy nebyli v očích druhých, tím silničním pirátem. A teď všichni ruku na srdce.
Jít vlastním dobrým příkladem je řešením nejen za volantem, ale i v každodenním životě. A je vyřešeno, pokud už jím jsme. Věřme, že i ON jím jednou bude a že nebude tím dalším křížem u silnice. Nebudeme přece čekat, až v každé rodině budeme mít oběť dopravní nehody.
Agresivita za volantem vyvěrá z celkové agresivity a frustrace ve společnosti. Jsou to spojené nádoby.
Z myšlenek a života za volantem sepsal celkem slušný řidič: Chalupský Pavel
