Ne obyčejný billboard.

Není billboard jako billboard. Některé zakrývají omšelou omítku na domech, jinde odvádí pozornost řidičů podél silnic. Jsou všudypřítomné. Jsou jimi zaplevelena naše města. Některé ale vítám. Jsou to bílé vrány.  

Říkejte mi, že jsem blázen, ale rád vidím ostatní lidi šťastné a úspěšné. Život je cesta, ne soutěž.

Teď jste si přečetli jednu z bílých vran. Ano, i tohle bylo, respektive je napsáno na jednom billboardu. 

Kde?

Viděl jsem ho v Cardiffu, v hlavním městě Walsu. Mohl jsem na něm oči nechat, když jsem si uvědomil sílu vnitřního vědomí, sílu ducha, projev obyčejné lidskosti.

Opravdu mně bylo dobře na duši.

Měl jsem a stále mám dobrý pocit z toho, že jsou mezi námi lidé, kteří své myšlenky a životní přesvědčení dokáží i takhle veřejně prezentovat. Věřím, že dochází k probuzení a celosvětovému obrození.

Co nám řekne billboard třeba na nové mycí prostředky, nová auta, nové cokoliv. Všeho je již na naší planetě přehršel. Všeho je nadbytek.

Čeho ale není nadbytek, je lidskost. Tu je třeba neustále připomínat, cizelovat, ale i žít.

Vzpomínám, jak před pár lety byly i u nás billboardy kde bylo psáno.

Nechť jsou všechny bytosti šťastné. 

Probouzíme se. Dobré ráno. Přejme si to.

Z myšlenek a prožitku napsal:
Chalupský Pavel