Jako malý kluk jsem znal lampionové průvody. Bylo to pro mě, jako dítě, nezapomenutelné. Ideologický podtext neřešme. Hrdě jsem si nesl svůj lampionek na dřevěné tyčce se zapálenou svíčkou.. Řešily jsme jiné věci...
Například to, aby nám svíčka nezhasla, nebo aby neshořel. I to se stávalo. Jak šel čas, doby lampionových průvodů vzal taky čas a přišel čas jiný. To jsme celí MY.
Ze Západu se k nám tlačily nové a nové druhy svátků a oslav, a z Východu taktéž. Když myslím z Východu, myslím tím Dálný východ. No, a tak tu máme místo lampionových průvodů lampiony štěstí, ale i sv. Valentýna a Helloveen.
Když jsem v lese, pár kilometrů za domem našel první lampionek štěstí, řekl jsem si, odkud asi přiletěl. Když jsem postupem času nacházel druhý, třetí a včera čtvrtý, tak jsem začal přemýšlet o jejich smysluplnosti.
Tento lampionek byl naštěstí od předchozích papírový a jen jeho konstrukce byla drátěná. Předchozí byly plastové. Lampionek vypustila zřejmě mladá slečna, která si přála velkou, zdravou rodinu, lásku a milování, které prožila v den vypuštění lampionu. Hezké přání. Takové lidské.
Ze srdce jsem to mladé slečně popřál a lampion jsem z lesa odnesl. Tak nad tím dálněvýchodním zvykem, zasílat svá přání pomocí lampionů štěstí, přemýšlím.
Snad se tento módní styl vyjadřování svých přání nestane tak masovým, jako v zemi jejich původu. To abychom dali k lesům, polím a stráním kontejnery na odpad. Vím, naše příroda je plná i jiného odpadu, ale proč ji zaplňovat dalším?
Svá přání, i ta nejtajnější lze přece posílat i jiným způsobem. Myšlenkovým. Stačí svá, ze srdce míněná přání a touhy vysílat do Vesmíru cestou myšlenek. Pokud jste na této vysílací frekvenci naladěni tak věřte, že dříve, nebo později bude přání vyslyšeno a realizováno. Ano, je třeba jít našim přáním a myšlenkám naproti, nestačí jen vyslat lampionek štěstí, a teď ŽIVOTE konej.
Tak to nefunguje. Je třeba svým životem a konáním prokázat, že naše přání jsou míněna opravdově. Mnozí s tím máme životní zkušenost.
Takže zkusme nechat sv.Valentina, Helloveen a lampionky štěstí v zemi jejich tradic a původu, a nechme si tady náš Masopust, velikonoční mrskut a čerta s Mikulášem. To k nám patří a má to českou tradici.
Z myšlenek a z lesa sepsal: Chalupský Pavel
