Již mnoho let pozoruji neohleduplnost hraničící z bezohledností našich řidičů, kteří si klíďo píďo zaparkuji na parkovišti vyhrazeného pro držitele průkazů ZTP.
Tahle místa jsou většinou umístěna co nejblíže vchodu buď úřadu, či nákupního centra. Přece se nebudou trmácet pár metrů navíc. Kdyby to šlo, tak by nejraději zajeli autem dovnitř.
Tihle řidiči si vůbec neuvědomují souvislosti svého jednání které tím vysílají.
Chceš opravdu parkovat tam, kde je vyhrazené místo pro tělesně postižené?
Opravdu to chceš, když tam neustále parkuješ? Nejenže porušuješ pozemské zákony, které se ti nemusí líbit, ale mají se respektovat, ale nevědomky žádáš Vesmírné zákony, aby ti bylo parkování povoleno.
Ano. Vesmír ti tvé přání splní, pokud budeš neustále požadovat (parkovat) tam, kde nemáš. Ty nemáš průkaz ZTP? Tak proč tam parkuješ. Nedbáš toho? Dobře. Zařídíme ti, aby si tam mohl parkovat, když to neustále vyžaduješ.
Tak se může milý řidiči stát, že se dříve, nebo později i ty staneš držitelem toho průkazu, který ti umožní parkovat tam, kam ses celé roky cpal. Vždyť to znáš. Kdo chce kam, pomožme tu tam. Věř, že Vesmírné zákony nežertují, nevnímají to jako lidskou slabost. Vnímají to jako tvé přání a zařídí to.
Určitě ze svého okolí znáte podobné příklady, kdy nejen řidič doplatil na to, že nerespektoval zákon. Pak přišly ty Boží mlýny, Vesmírný zákon. To se nevyplácí.
To co vydáváme, vrací se nám zpátky. Dříve nebo později.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
