Co se dá dělat. Vždyť je zima, nezima, plýskanice, všude samý viry, chřipková či jiná epidemie na obzoru. Vždyť to všude říkají i píšou. Ano, člověk omarodí. Proč ale marodíme…?
Protože vybočíme z životní rovnováhy.
Zkusme tedy slovo NEMOC – ztratil jsem svoji vnitřní MOC, nahradit slovem – vybočil jsem ze své rovnováhy. Proč zrovna z rovnováhy?
Je to jednoduchý. To se stane tak, že děláme něco co dělat nemáme, nebo neděláme něco, co dělat máme. Pokud takhle žijeme delší dobu a ignorujeme své tělo a intuici, přijde NEMOC. To je jedna z Vesmírných zákonitostí.
Celý Svět i Vesmír je založený na rovnováze, vyváženosti. Jakmile se Svět, či Vesmír, či MY sami vychýlíme, nastává problém. Vždyť to z přírody známe. Dává nám to občas dost jasně najevo.
Člověče probuď se už konečně.
Není žádný problém, když občas vypadneme z rovnováhy a omarodíme. Vždy je ale třeba se nad ztrátou rovnováhy zamyslet a zjišťovat příčinu. PROČ? V harmonické těle přece nemůže vzniknout NEMOC. Zde si dovolím citovat Hippokrata, zakladatele lékřské vědy:
Než začnete někoho léčit zeptejte se ho, jestli se vzdá věcí, kvůli kterým je nemocný.
A to je Achillova pata každého z nás. Pokud to pochopíme, přijmeme za své a odstraníme příčiny ztráty rovnováhy, je velký předpoklad, že v ní zůstaneme. Máme vyhráno. Zůstat v neustálé rovnováze? Hm, to už je umění hodno pralesního šamana. A to MY evidentně nejsme. Znám to sám velice dobře. Taky dělám hlouposti. Občas nerespektuji své tělo, Duši a srdce a vybočím kvůli tomu z rovnováhy a pak se chvíli divím. Takže to nehroťme, holt si někdy zamarodíme, ale snažme se příčiny analyzovat. A poučit se.
Potom je vše zcela v pořádku.
Z myšlenek a života sepsal: Chalupský Pavel
