Jak poznat bohatství? Jak poznat chudobu? Myslíte si, že je to snadná otázka? Z určitého a obecně pojatého narativu zajisté. Zkusme se na bohatství a chudobu podívat jiným pohledem. Rozhodně ne obecným.
Vnitřním pohledem.
Bohatství není okázalost, chudoba není prostota. Bohatství i chudoba má mnoho podob. I bohatý člověk, bohatá společnost může být ve své podstatě chudá. Vnitřně chudá, vyprázdněná.
Po tisíciletí je bohatství spíše vnímáno jednostranně, hmotně, okázalost sama. Vzpomeňme na šlechtu, církve a dejme si ruku na srdce.
Zapomínáme na bohatství ducha, nitra, víry, klidu, rovnováhy...To vše jsou ukazatele bohatství, které nám, nikdo nemůže uzmout, zprivatizovat, odklonit, vytunelovat... Nedají se totiž koupit.
Po tisíciletí je chudoba vnímána jednostranně, hmotně. Už jsme to dopracovali tak daleko, že máme statistiky na určení společenské míry chudoby, či ohrožení chudobou.
Nechci to zlehčovat, i tahle hmotná chudoba existuje. Její existence je skutečná a je v civilizované společnosti nežádoucí.
Ale i bohatý člověk, společnost, může být zároveň chudá a naopak chudý člověk a společnost bohatá. Jak?
Například vztahově, emočně, citově, intelektuálně, vnitřně, duchovně, duševně…
Položme si tedy otázku. Jsme bohatá, či chudá společnost. Na tohle jsou naše statistiky krátké. Já ji neznám.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
