Zvyšují se ceny všude stejně?

Zvyšují se ceny všeho zboží a služeb stejně nebo existují rozdíly? Co se zdražuje nejrychleji? A jaký vliv to má na lidský život? Proč je poptávka menší? Odpovědi se pokusím shrnout v dnešním článku. 

Na začátek bychom si měli rozebrat, jaké potřeby vlastně lidé uspokojují jako první. K tomu nám pomůže Maslowova pyramida potřeb, kde se dle důležitosti postupuje od spodu nahoru, viz. obrázek. Zde se dozvíme, že jako první potřebujeme uspokojovat své základní tělesné a fyziologické potřeby, mezi něž jistě patří potraviny. A když si všimneme druhého řádku, pak také potřeba bezpečí a jistoty, mezi které jistě můžeme zařadit střechu nad hlavou, dojíždění do práce, práci samotnou či energie. Tato pyramida je zajímavá také tím, že neříká striktně, že to má takto strukturované každý z nás, jde spíše o průřez lidskými potřebami, a ty se mohou vzájemně prolínat.  

A nyní k inflaci, tedy zvyšování cen. Dle statistického úřadu se ceny u potravin, nájemného a souvisejících položek v srpnu meziročně zvýšily následovně: 

"V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny masa o 6,0 %, ovoce o 22,4 % a cukru o 12,0 %. V oddíle bydlení se zvýšily ceny nájemného z bytu o 2,6 %, vodného o 1,7 %, stočného o 1,5 %, elektřiny o 7,6 % a zemního plynu o 0,4 %." 

Úhrnně se ale ceny zvýšily pouze o 3,3 %. Jak je to možné? Jak jsem již napsal je to úhrnně(!), tedy celkem za všechno zboží. Znamená to tedy, že některé ceny se musely snížit nebo růst zanedbatelným tempem. Podívejme se teď společně na to, které to byly. Dle statistického úřadu ceny v srpnu meziročně poklesly u vína o 0,2 %. V oddíle doprava zmírnil pokles cen pohonných hmot a olejů, které byly v srpnu nižší o 13,7 % (v červenci o 14,4 %).

A teď se podívejme na medián mezd, který nám řekne, kde je skutečný střed mezi polovinou lidí, kteří berou méně a kteří více. A co se tedy dělo s tímto středem? Dle statistického úřadu byl medián mezd v srpnu 29 123 Kč, poklesl proti stejnému období předchozího roku o 0,2 %, u mužů dosáhl 31 450 Kč, u žen byl 26 489 Kč. A teď to porovnejme s průměrnou nominální mzdou, která je oněch 34 271 Kč, o kterých nás všude informují. 

Ostatně máme zde ještě jedno číselko, říká se mu reálná mzda. Což je porovnání průměrné nominální mzdy a inflace. A ta meziročně poklesla o 2,5 %. Proč je to číslo docela malé, viz. pohonné hmoty atd. 

Z uvedených údajů můžeme vidět, že dochází k poklesu ekonomiky. Takto totiž vypadá ona představa strachu v podání ekonomů, která je doprovázena mnoha jevy, mezi které patří například větší úspory či menší poptávka. Strachu, který není jen strachem z viru a není jen strachem samotným, ale souběhem mnoha dalších věcí. Až přestaneme zobecňovat tyto věci pro lidi a o lidech, až začneme pracovat s lidmi, až o nich začneme na rovinu psát bez autocenzury, možná zjistíme, že je mnoho věcí k diskusi a konání, a pochopíme, proč nám lidé nadávají a nevěří politikům, médiím atd. Ostatně účast u voleb byla tristní, akorát to všichni omlouváme tím, že přeci minule přišlo podobné množství lidí. Přestaňme se pohodlně vymlouvat a začněme raději pracovat. Pracovat na tom, aby příště k volbám přišlo více lidí. Aby každý občan byl svým poslancem, senátorem, hejtmanem, primátorem, starostou, zastupitelem atd. Zkrátka, aby byl každý dělník kapitalistou, tak jak to chtěl Tomáš Baťa.

Pokud byste měli nějaké další postřehy k tématu, budu rád, když mi napíšete do diskuse pod článkem. Děkuji!

Textové zdroje:

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-srpen-2020

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-2-ctvrtleti-2020