Čecháčkovská blbost je nekonečná...

A proto mám chuť skončit s charitou. Před pár lety jsem pojal šílený nápad, že bych jako podnikatel a lokální politik mohl nějak přispět v oblasti, kde každá koruna má cenu dvou. V oblasti pomoci potřebným a nemocným lidičkám, zvláště pak dětem. A do této činnosti jsem postupně zapojoval řadu přátel z oblasti byznysu, umění i politiky. Jejich podpora, příspěvky a dary či umělecká díla do dražeb byla výraznou pomocí. Jako poděkování a k získání dalších donátorů jsem pak uspořádal řadu kulturních a společenských akcí, jejichž výstupním efektem byl zase charitativní prvek. Dalším efektem bylo, že celá řada dalších agentur se nenechala zahanbit a přidala se se svými vlastními akcemi.

Advent - cas pro charitu

Začínal jsem tak, že jsem pořádal vlastní sbírky (Brňané dětské onkologii a Brněnský krokodýlek). A výsledek?  Nemyslím finanční. Ten byl dost slušný a jak Dětská nemocnice, tak Masarykův onkologický ústav jsou dodnes vděčni. Mluvím o výsledku, jímž  byla různá nesmyslná pokoutně a anonymně sdělovaná podezření, že se na sbírce "pakuji" (ačkoliv takovýto způsob charity je podrobován neuvěřitelným kontrolám, o omezení vlastních nákladů sbírky na zákonem stanovených  5-ti procentech nemluvě). Dalším častým zlým plivancem bylo, že to dělám abych se zviditelnil. Výsledkem těchto neuvěřitelně zlých keců bylo, že jsem s touto náročnou a nevděčnou činností abych tak řekl flákl.

A potom jsem si položil otázku. Má tady význam dělat charitu? Výsledkem bylo, že jsem si řekl, že tito prudiči mi mohou co já si nemůžu (políbit zadel).  A v  charitě jsem pokračoval, nikoliv ovšem svým jménem a sám, ale spoluprací s nadačními fondy. A k akcím, světe div se, se přidávali další partneři. Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno a další.  Ačkoliv můj vliv po minulých volbách byl výrazně oslaben, tradiční partneři prokázali, že charita není o lobingu a protislužbách, ale dostává se na pozici donátorskou,  tradiční akce pokračovaly jako by se nechumelilo.

Práce s partnery  charitativních  akcí je velmi složitý a citlivý problém. Obecné povědomí o charitě u nás ještě není na obvyklé úrovni. Někdo, a není jich málo si myslí, že pořádání takovéto akce, jejíž náklady jdou do statisíců, je nějakou výdělečnou činností. Dlouhodobou spoluprací s řadou těchto subjektů, se však podařilo tuto nedůvěru vyvrátit. O to zrůdnější jsou snahy některých individuí na tyto partnery působit, aby na tyto akce nepřispívali, což mi bylo potvrzeno. Některé spolupracující subjekty si zase takové akce spletly s výdělečnou činností a jejich finanční požadavky začaly sahat nade všechny meze. Mnohdy se jednalo ospolupracovníky nejbližší. Oč velkorysejší se oproti těmto hamižníkům jeví takový Karel Gott či Lucka Bílá, kteří sice zadarmo nepřijedou, ale jejich honorář je velmi přijatelný oproti jejich běžným sazbám.

Vrcholem mého rozladění je pak udání na policii kterým jsem byl poctěn před letošním Adventním koncertem a jiné udání na spolupracující Nadační fond včetně udání jehož výsledkem bylo provedení kontroly berňáku za poslední 3 roky. Kontrola mimochodem dopadla se zjištěním, že  několik tisíc, se muselo vrátit do nákladů, což byl problém účetní, nikoliv defraudační. Účtování nadací je přitom tak specifické, že by se mnohdy o zaúčtování dva hádali. Autoři udání se pak navíc postarali, aby tichá pošta našeho města, kde co vědí dva , vědí všichni zapracovala rychlostí blesku.

Ale  po úspěchu letošního Adventního koncertu vzkazuji všem "příznivcům" . Sice jsem chvíli váhal, ale vážně se vámi nenechám otrávit. Na Vaše kecy a podpásovky  jsem si za tu dobu, co jsem na pole charity vstoupil zvykl a nemohou mne odradit. Výnosy z  mnou pořádaných charitativních akcí se již blíží doložitelným třem milionům korun. A to má větší váhu, než nějaký pomlouvačný plivanec.

Na váhání v první větě článku proto odpovídám. Dělat charitu cenu má. A kdo to nepochopil a jenom z pocitu české malosti, že někdo něco dělá navíc, chce škodit, ať se nebojí, že ti, které takto ovlivňuje si o něm nemyslí svoje. Ostatně osobnosti, které tyto akce zaštiťují ať už primátoři města a to ať modří nebo oranžoví či funkcionáři kraje, o prospěšnosti těchto akcí vědí své.

A tak na závěr svým "přátelům" vzkazuji. Charita bude, protože těch, kteří za ta léta vědí, že výnosy akce doputují k potřebným je víc, než pár zaprděných narcisů a prudičů.

A pravidelný přídavek :

Doporučení na zajímavý blog:
http://www.paulczynski.cz/31317.html

Fórek dne - dobrá rada:
http://www.paulczynski.cz/nikdy-se-nevzdavej3.html

Foto dne - ještě jednou Advent:
http://www.paulczynski.cz/31339.html

A Když se řekne - na co myslí?:
http://www.paulczynski.cz/kdyz-se-rekne221.html

A jeden citát nakonec - dnes o ženách :
Takové, kteří otevřeně, směle ti škodí, není ani těžké přemoci. Ale jak přemoci ty nepřátele, kteří se tváří, že ti chtějí pomoci?
Sakja-pandita

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Petr Paulczynski | čtvrtek 10.12.2009 8:30 | karma článku: 39,83 | přečteno: 8529x