Nejen v Čechách, ale i v Německu existují podvodníci – samozřejmě, že i v politice, protože politika je vzorkem společnosti. Podvádění a korupce není jen českou výsadou. Co je ale v Německu jiné, je skutečnost, jak se problémy řeší, popřípadě v Čechách neřeší.
V roce 2011 došlo v Německu u dvou politiků k tomu, že jim jejich Alma Mater odebrala tituly Dr. Tím nejznámějším byl playboy, bývalý ministr obrany a šlechtic Karl-Theodor zu Guttenberg, který byl velmi oblíbeným politikem až do té doby, co se zjistilo, že z velké části opsal doktorskou práci. Universita ve městě Bayreuth zjistila, že vědomě opisoval a klamal svoji univerzitu a proto si nezasloužil nic jiného, než odebrání titulu. A politici jednali rychle – kancléřka Angela Merkel tohoto podvodného ministra velmi rychle vyměnila. Samozřejmě, že se Guttenberg snažil vymlouvat jako jeho čeští kolegové podvodníci, ale jak se zdá, tak si ostatní politici i společnost uvědomují, že ztráta důvěry by byla větším problémem, nežli jeden člověk, který přijde o titul, protože podváděl a tedy mu titul nenáleží.
Druhým a aktuálním případem je Silvana Koch-Mehrin – pohledná politička ze strany FDP. Po té, co ji byl titul odebrán univerzitou v Heidelbergu v polovině tohoto roku, se Koch-Mehrin odvolala v červenci, aby si mohla titul ponechat. V odvolacím řízení bylo potvrzeno, že titul ji nenáleží, protože stejně jako Guttenberg opisovala a ve zhruba 120 případech neuvedla, že se jedná o citace. Koch-Mehrin byla předsedkyní FDP v Evropském parlamentu – a už není. Tak to má být.
V Čechách máme problémy s tituly také. Mnozí lidé si pořizují tituly, aby jim tyto dodaly lesku a také postavení ve společnosti, popř. profesní postup. Česká společnost je ale k tomuto přístupu laxní a to je nebezpečné. Akademický titul totiž plní důležitou funkci – je to obchodní značka, která garantuje kvalitu vzdělání. A když titul dostane každý podfukář, tak se důvěra v akademické vzdělání začne ztrácet. V České Republice jsou výtečníci, kteří zvládnou vysokoškolské stadium za pár měsíců včetně doktorátu. Pak nemohou najít ani diplomku nebo dizertaci. A ve většině případů se neděje vůbec nic. Chtěli byste se nechat takovým podvodným lékařem operovat, nebo právníkem zastupovat?
Já osobně jako zaměstnavatel, jsem s tímto problémem také často konfrontován. Málokdo si uvědomuje, že např. jednička z němčiny na maturitním vysvědčení znamená „VÝBORNÝ“ – tedy, alespoň by tomu tak mělo být. Tzn., že ten člověk se musí výborně domluvit – musí umět v tom kterém jazyce skvěle komunikovat. Už jsem měl uchazečky o místo, které odcházely s brekem. Měly sice skvělé známky, ale neuměly vůbec nic.
Mám to štěstí, že jsem schopen posoudit, jak kdo umí německy nebo anglicky. Kdybych ale měl jet do Francie a vzít si sebou takovou asistentku, tak bych asi byl překvapen. Mnozí rodiče tlačí na to, aby jejich děti měly skvělé známky a přitom si vůbec neuvědomují, jak jejich dětem škodí. Takové děti se potom uchytí jen v politice nebo ve státní správě.
