Strach o rodinu = přímá cesta do vězení! Je to v pořádku?

Nejsem právník, neorientuji se přesně v justici. Nad věcmi tradičně přemýšlím selským rozumem a jako vždy napíšu, co se mi nelíbí. Budu rád, když se tedy v diskusi dozvím další názory.

Podotýkám, že nejsem rasista ani nijak xenofobně založený člověk. Ale dnešní rozhodnutí soudu v kauze střelce kuší na Romy mě značně znepokojilo. Ano, zde je situace sporná, protože podle „jistě nestranných“ svědků před pánem utíkali a on si z nich udělal lovnou zvěř. Ale kde je logika věci, na čí straně je právo? Není náhodou v ČR již tradičně na straně člověka, porušujícího zákon? Jak by proces dopadl, kdyby neutíkali, ale šli proti němu?
Já sám mám dům a rodinu. Nejsem zrovna Robin Hood, nemám pro strach uděláno. Pokud by se někdo objevil v noci na našem pozemku a nereagoval na moje varování, tak zkrátka střílím. A kde bych skončil? Ve vězení! Naštěstí bych se v případě našich věznic nemusel až tolik obávat. Ale přesto.
Obyčejný člověk dodržující pravidla, hledí si svého, má rodinu. Někdo mu půjde řekněme ukrást kola z garáže, což on ale neví. Ve tmě vidí pouze siluety a je před volbou: A) Risknu to a možná mi někdo našije kulku mezi oči a pak si doma vychutná moji rodinu. B) Vystřelím, zabiju já jeho a jdu si sednout, protože to byla nepřiměřená obrana, takže rodinu X let neuvidím. Čert vem, že jsem se prostě bál o sebe a milované a on mi vniknul na jasně oplocený pozemek za účelem krádeže (podle kamarádů svědků mu tam přece pouze spadla kšiltovka a šel si ji sebrat).
Je to správně? Nemám rád Ameriku a obecně ani tamní pravidla, zvyky, myšlení a názory. Ale právo v tomto směru se mi prostě líbí. Jdeš krást ke mně na pozemek? Tu máš. Neměls tu co dělat.