Dříve jsme měli rádi nebo dokonce zbožňovali svíčkovou a dnes ji milujeme, ze slov velkého citu jsme vytvořili nějaký gurmánský žebříček chutnosti.
V poslední době jsem jsi všimla, že zkráceným slovům, které používají mladší ročníky skoro vůbec nerozumím, tam kde je to možné se píše W, nechápavě se střídají velká a malá písmena, je to jak když někdo píše turecky, no a my všichni jsme začali plýtvat slovíčkem milovat. Už jenom za třicetiminutovou cestu z práce jsem slyšela vyprávění o tom jak někdo někoho nebo něco miluje, že bych to na prstech jedné ruky nespočítala. Milujeme řízky, koblihy, filmy, hudbu a potažmo milujeme úplně vše, co jsme měli rádi. Kam se ale právě podělo mít rád?
Možná se na celou záležitost dívám zbytečně skepticky, snad se z nás prostě jen stávají osoby plné citu, který musíme tu a tam upustit, abychom pod tlakem lásky náhodou nepraskly! S otevřenou náručí tento milující svět přivítám, ale mám spíše dojem, že nad používáním slova milovat nepřemýšlíme a chceme jen něco vyzdvihnout z kategorie oblíbené.
Avšak díky tomu pro mě milovat ztratilo svůj prvotní význam, jeho kouzlo výjimečnosti je pryč. Jeho pozlátko zešedlo a stalo se běžně používaným slovem stejně jako ahoj. Nechci tím říct, že by mě u srdce nezahřálo, kdybych slyšela „miluji tě“, avšak nyní mi daleko důvěrnější, vzácnější a něžnější připadá „mám tě rád“.
Někteří jedinci nahradili "miluji tě" cizími překlady stejného významu jako například "I Love You", což mi příjde jako potupný výsměch naší mateřtině a tento trend bohužel stále roste nejenom u obchodníků s Valentýnskými přáníčky.
Dříve jsme měli rádi nebo dokonce zbožňovali svíčkovou a dnes ji milujeme, ze slov velkého citu jsme vytvořili nějaký gurmánský žebříček chutnosti. Samozřejmě se nijak nechci dotknout konzumentů dobrého jídla mezi něž se řadím a plně si uvědomuji, že láska prochází žaludkem, otázkou však je, co z toho milování nakonec vlastně vznikne?
Připadá mi směšně, možná i smutné jak zapomínáme na pravé významy slov a jak se naše slovní zásoba pomalu začíná ztenčovat. Čeština je jeden z nejbohatších jazyků na světě a my to bohatství pomalu ničíme. Vím, že nejsem ten pravý kritik, mé pravopisné chyby mluví jistě za mě…
