Už jste slyšeli o vlasaticích, o moudrých, mýtických a mystických ženách s dlouhými vlasy a o jejich Tajemství? Prozradím vám ho, ale dobře si rozmyslete, jestli ho chcete slyšet, zejména pokud jste ženy. Tajemství změní váš život a už nebude cesta zpět.
Ženy s dlouhými vlasy se mi líbí odjakživa. Nějak mne to k nim mysticky přitahuje. Nejen proto, že maminka (když jsem byl děcko) měla dlouhé vlasy, je v tom něco hlubšího …
První láska měla dlouhé vlasy a druhá taky. Třetí, čtvrtá …
O kněžně Libuši se říkalo, že má dlouhé vlasy a krátký rozum. Samozřejmě to byla pomluva. Libuše byla spravedlivá a moudrá a věděla jak na to. Měla své Tajemství.
Věděla, že vlasy fungují jako přijímač energie z vesmíru. Někdo jí říká energie kundaliny, někdo čchi, někdo prána, někdo kosmická energie, někdo energie vakua …
Libuše jí neříkala nijak, jednoduše si česala své dlouhé vlasy a rozjímala přitom o životě. Každá dokonalá a čistá myšlenka, ke které se dorozjímala, se zhmotnila do jednoho dlouhého pevného vlasu, který ji spojoval s vesmírem a umožňoval jí čerpat z něj energii a sílu. (Jak víme z fyziky, síla krát dráha je energie.) A každá nečistá myšlenka se stala šedivý vlasem, který vypadl. Dlouhé Libušiny vlasy, které si občas vázala do copu, bylo pevné lano, kterým byla spojená s Dokonalostí. Ano s Bohem, jestli máte rádi to slovo.
Bůh, Stvořitel, Vesmír, Dokonalost … posílala pomocí vlasů do její hlavy čisté, vznešené a spravedlivé myšlenky. Stejné myšlenky, pak Libuše vysílala do svého okolí. Někteří lidé ji neměli rádi, zejména ti z „vyšších vrstev“. Její čistota je pohoršovala, mysleli si, že se nad ně povyšuje anebo že si na něco hraje.
Ona věděla své a tak si za muže vybrala pracovitého a skromného oráče Přemysla. Nebyl to zase takový „trouba“, jak by se dnes na první pohled mohlo zdát. Nebyl jako Franta z JéZéDé, který loni zaoral i kus asfaltové silnice.
Také Přemysl měl své Tajemství. Věděl, že nejdůležitější věc na světě je naladit se na Dech Země. To, co dělala Libuše pomocí vlasů, dělal on pluhem zanořeným do země. Bylo jen otázkou času, kdy se tito dva lidé potkají.
Občas se Libuše zahleděla kamsi „do blba“, tedy do Nekonečna, nebo se zaposlouchala do svého vnitřního hlasu a prohlásila něco jako „Vidím město veliké, jehož sláva se bude dotýkat hvězd …“ Někteří lidé ji měli za blázna. Opak však byl pravdou. Libuše byla dokonalá žena s čistou duší, dokonalým tělem a dlouhými vlasy.
Nebyla jako dnešní zmatené ženy, které nevědí, co jsou zač. Které mají na hlavě několik centimetrů porostu a ještě k tomu ho mají obarvený a natužený. Jaká energie může procházet těmito zuboženými vlasy? Řeknu vám to. Je to energie zmatku a zoufalství. Přesně tyto pocity vnímám, když vidím ženu, která má zničené vlasy a přitom si myslí, že je moderní, že je in a že jí to sluší. Když vidím Libuši, zapomínám na manželku. Ale může si za to sama. Místo aby poslouchala svůj vnitřní hlas, poslouchá rady kamarádek, kadeřnice, módních časopisů a tchýně. Každý by přeci chtěl mít silnou ženu, která svou energii čerpá z vesmíru. Každý by chtěl mít doma kus Dokonalosti.
Neříkejte mi, že na těle nezáleží. Vím, že záleží. Kdyby na těle nezáleželo, Stvořitel by nás udělal bez těla. Neříkejte mi, že se máme povznést nad nedokonalost těla a máme hledat dokonalost duše. Vždyť tělo je obrazem duše. Nemůže být dokonalá duše v nedokonalém těle. Dokonalá duše si dokáže stvořit dokonalé tělo, aby se v něm mohla radovat. Všechny ženy mohou být tělesně dokonalé. Když na to půjdou jako Libuše. Nebudou hledat dokonalost těla a nebudou se ho snažit vylepšovat, ale budou svou duši očišťovat k dokonalosti a ona potom pro sebe vytvoří dokonalé tělo. Na vlasech už ani pak nezáleží … ale mě se líbí vlasatice.
P.S.
A neštrachejte teď učebnicemi dějepisu, abyste mi dokázali, že Libuše byla škaredá a hloupá. Pro mě byla Dokonalá.
Doporučené čtení … Vlasy a psychika
(Obrázek Copyright © 1999 Corel)
