Náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl člověk nábožensky založený, vychovávaný svou matkou v přísně katolickém duchu. Během studií na gymnáziu však začal o smyslu víry pochybovat, vadila mu povinná zpověď a pokrytectví.
Ovlivnilo jej i protestantské prostředí během studií v Lipsku. Pro přestup po roce 1918 do nově založené Českobratrské církve evangelické, se rozhodl po sňatku s Charlottou, vychovanou v unitářském duchu. Událost připomíná nápis na pamětní desce evangelického kostela v Heršpicích: „V tomto chrámě dne 31. srpna 1880 byl přijat do církve naší prof. T. G. Masaryk, náš první president.“
Další pamětní deska na evangelickém kostele v Kloboukách u Brna informuje o účasti T. G. Masaryka na bohoslužbách v letech 1878–1882.
Jeho kritický duch jej často vedl do sporů s klerikály. Roku 1908 vystoupil na říšské radě s projevem k tzv. Wahrmundově aféře, jež byla zároveň bojem o svobodu slova na univerzitách. Požadoval, aby bylo náboženské vyučování ve škole prohlášeno za nepovinné a aby rodiče mohli o náboženské výchově svých dětí rozhodovat sami. Chtěl aby bylo náboženské vyučování ve školách nahrazeno mravní výchovou, ale v duchu křesťanském. (Wikipedie).
Klobouky u Brna.
Klobouky u Brna jsou nevelké moravské město s 2 000 obyvateli. Leží v zemědělské oblasti, mnoho jeho obyvatel jezdí za prací do nedalekého Brna.
V městě se nachází katolický i evangelický kostel, na návrší kaple Sv. Barbory a na náměsti kloboucký zámek.
Klobouky u Brna jsou sídlem Střediska Betlém při církvi Českobratrské církve evangelické (ČCE), kde pečují o tělesné postižené dospělé občany a mentálně postižené děti.
Klobouky u Brna jsou známy i svým „větřákem,“ větrným mlýnem, který za druhé světové války vyhořel. Později byl klobouckými občany zrekonstruován a v roce 1985 byl znovu otevřen.
